Gigafactory Česku přinese stovky miliard a desetitisíce pracovních míst

Pokud Česko promarní šanci a velkou továrnu na výrobu baterií si nechá vyfouknout od okolních zemí, bude to pro ekonomiku i zaměstnanost „smrtící mix“.

Gigafactory Česku přinese stovky miliard a desetitisíce pracovních míst
ilustrační foto | Profimedia.cz

Úpadek spalovacího motoru povede nejen ke ztrátám v pro Česko klíčovém automobilovém průmyslu, který dnes tvoří deset procent HDP. Zasáhne i další odvětví, jako jsou třeba rafinerie. I proto je podle ekonomů, zástupců sektoru i politiků zásadní, aby Česko naskočilo na vlnu elektromobility a vznikla zde gigafactory na výrobu baterií. 

Podle v úterý zveřejněné studie poradenské společnosti Deloitte pro Svaz moderní energetiky by továrna měla pro Česko zásadní ekonomické přínosy. Studie pracovala s možností vzniku jedné gigafactory o kapacitě čtyřicet gigawatthodin a analyzovala jak dopady její výstavby, tak následného provozu mezi lety 2023 a 2031. V investiční fázi, tedy v průběhu výstavby, by továrna vytvořila 6095 pracovních míst a k HDP přispěla 13,7 miliardy korun.

„Daleko významnější je dopad na úrovni provozních efektů, který dosahuje 172 miliard korun. Dohromady máme tedy 186 miliard korun. Pro srovnání s loňským hrubým domácím produktem České republiky je to 3,6 procenta,“ uvedl autor studie David Marek. V provozu a navázaných odvětvích by našlo práci až 33 tisíc lidí. Na daních by stát, kraje a obce vybraly v daném období 48,6 miliardy. Počítá se přitom, že továrna by fungovala déle než analyzované osmileté období, minimálně patnáct let.

Bude potřeba přes čtyřicet továren, zatím v okolí fungují tři

Odhaduje se, že v roce 2040 bude v Evropě jezdit deset až 18,5 milionu elektromobilů. Pro pokrytí poptávky po bateriích bude potřeba až 46 gigafactory o kapacitě třicet gigawattů, respektive 35 větších továren se čtyřicetigigawattovou kapacitou. Jen v regionu střední Evropy to znamená třináct až sedmnáct továren. V současnosti jsou v okolních zemích v provozu pouze tři, dvě v Maďarsku a jedna v Polsku. Dalších čtrnáct je v různé fázi přípravy. Berlínská Tesla je před dokončením, jiné projekty jsou jen na papíře. 

Podle ministerstva průmyslu by v Česku mohly vzniknout dvě nebo i více výroben. Stát před nedávnem podepsal memorandum s ČEZ, který by mohl sehrát roli menšinového akcionáře. Přesto zatím není jisté, zda gigafactory opravdu vznikne. Otevřená zatím stále zůstává otázka investora. Nejčastěji se zmiňuje Volkswagen nebo LG, hovoří se však i o případném jiném zájemci.

   

Podle vedoucího poradenského týmu pro energetiku společnosti Deloitte Josefa Kotrby lákají ovšem výrobce baterií i všechny okolní země, na což vyčlenily stovky milionů eur. Německo plánuje lokální výrobu bateriových článků podpořit rovnou miliardou, Polsko či Maďarsko počítají se stovkami milionů eur. V podobné relaci se pohybuje i česká vláda.

 „Bez pobídek a v konkurenci s pobídkami v okolních státech by rozvoj mohl zaostat nebo nás úplně obejít. Představa, že by tato vlna Česko úplně obešla a stali bychom se třeba jen dodavatelem suroviny, která by se zpracovávala v Německu, by znamenala z hlediska ztráty dodavatelského řetězce v autoprůmyslu a útlumu uhelné energetiky smrtící mix,“ míní Kotrba. 

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar proto varoval, aby to s bateriemi v Česku nedopadlo jako se dřevem. Z Česka se ve velkém vyváží nezpracovaná dřevní hmota bez přidané hodnoty do pil v blízkém zahraničí, aby se sem vozila zpět ve formě drahého nábytku a dalších koncových produktů. Podobně by to bez gigafactory mohlo dopadnout i s lithiem, kterého má Česká republika největší zásoby v Evropě. 

„Některé provozy budou zanikat a lidé budou přicházet o práci,“ varoval Špicar před dopady probíhající transformace automobilového průmyslu. Montéři spalovacích motorů či převodovek by však podle něj mohli najít uplatnění právě v gigafactory.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní