Mladí Číňané už „prohnilému“ Západu nevěří

Mladí lidé se v komunistické říši středu odklánějí od podpory demokratickému a liberálnímu Západu. V USA se množí útoky na obyvatele asijského původu, což je pro čínskou propagandu vítaným argumentem „prohnilosti“ západní civilizace.

Mladí Číňané už „prohnilému“ Západu nevěří
ilustrační foto | Shutterstock.com

Nejznámější revoltou proti čínskému režimu bylo vystoupení studentů v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu, které bylo utopeno v krvi. Tato kapitola čínských moderních dějin je pro Peking stále tabu, nesmí se připomínat, v učebnicích o masakru není ani zmínka, příspěvky připomínající potlačení demonstrací jsou blokovány na sociálních sítích.

Že by dnes čínští studenti vyrazili v Pekingu do ulic s požadavkem dodržování demokratických principů a ochrany lidských práv je utopií. Ukazuje se, že se i mladí a vzdělaní lidé od Západu začínají odklánět. Přitom historicky i před nástupem komunistů k moci v roce 1949 se mladí Číňané inspirovali západními státy, jak tomu bylo v roce 1919, kdy studentské hnutí požadovalo demokratické reformy, například přijetí práv pro ženy a sociální práva. 

Řada lidí, kteří studovali na západních univerzitách, se vrací domů s pocitem, že demokratické hodnoty Západu neuznávají. Kriticky hodnotí zejména Spojené státy a jejich zahraniční politiku. A pohrdají i sociálními a politickými myšlenkami, které přicházejí ze západní civilizace. „Jedná se o epochální posun a bude mít vážné důsledky pro budoucnost Číny a vztah s USA,“ napsali na webu časopisu Foreign Policy Eyck Freymann a Brian Wong.

Pandemie situaci zhoršuje

Odpor vůči západním demokraciím živí v současné době propojení pandemie čínského viru s útoky na Američany asijského původu. Šíření pandemie je dáváno za vinu Číně a jejímu režimu. Zejména v Americe se projevuje fyzickými útoky na Asijce, kteří vypadají „čínsky“. Jen v Kalifornii žije šest milionů Američanů s asijskými kořeny. 

Útokům v Americe věnují značnou pozornost státní komunistická média, jež přinášejí srdceryvné historky o útocích na obyvatele asijského původu. Nejvíce zranitelní jsou podle nich starší lidé a ženy. 

Na čínských sociálních sítích se stále častěji diskutuje o případech bílé nadřazenosti, jež je součástí anglosaské kultury. Připomíná se i „toxická“ politika exprezidenta Donalda Trumpa, která v mnoha Američanech probudila protičínské vášně a pohrdání čínskými hodnotami. Jako argument toho, že je Západ v úpadku, se připomíná i nezvládnutí pandemie viru, který se rozšířil z Wu-chanu.

„Mají v sobě zakořeněný nevýslovný kulturní rasismus,“ napsal o Američanech bloger Žen I, který si říká Chairman Rabbit a vystudoval americkou prestižní Harvardovu univerzitu. Žen I je vnukem čínského politika Žena Čung-ije, jenž v Číně v 70. a 80. letech prosazoval reformy. Vlivný bloger tvrdí, že Anglosasové neuznávají jinou než vlastní kulturu a myslí si, že je nejlepší na světě.

Údajný rasismus už pronikl i do americké basketbalové NBA. Jeremy Lin, Kaliforňan s tchajwanskými kořeny, si postěžoval, že jej protihráč počastoval nadávkou „koronavirus“. V Americe se o tomto incidentu objevilo několik zpráv, na čínských sociálních sítích se však stala hitem a začalo se psát o „systémové rasové diskriminaci“ v USA.

Čínští špioni na univerzitách

V Číně rezonuje i zpráva o tom, že americká vláda vystupuje proti vyučujícím čínského původu na amerických univerzitách, protože se obává špionáže. Týká se to těch, kteří odmítli nahlásit vazby na čínskou vládu.

Je to i případ Massachusettského technologického institutu (MIT). V tomto případě se jednalo o profesora nanotechnologií, který nenahlásil, že má bankovní účet v Číně, a podváděl v daňovém přiznání. V lednu byl zatčen kvůli tomu, že měl defraudovat peníze z výzkumných grantů. V Číně tyto případy slouží k obvinění, že Američané jsou rasisté a záměrně pronásledují naturalizované Číňany nebo Američany čínského původu.

Posledních sto let cestují nejnadanější mozky z asijské velmoci na studia do Spojených států, poslední případy údajné perzekuce na amerických univerzitách to ale mohou změnit. Prestiž toho, že někdo studoval na vybrané univerzitě v Americe, přestává být pro čínskou společnost a uplatnění v byznysu relevantní. 

Lidská práva a virus

Naopak potíže západních států při potírání pandemie slouží v očích nejlidnatější země světa jako důkaz pro to, že západní liberální demokracie neumí řešit současné problémy společnosti. Dokládá to i postoj děkana Čínského výzkumného institutu Čang Wej-weje z Univerzity Fu-tan v Šanghaji. Politolog a člen komunistické strany Spojeným státům vyčetl, že se zajímají o dodržování lidských práv v Číně v době, kdy jim denně umírají tři tisíce lidí na covid. Podle něj je lidským právem i to, aby člověk nezemřel na virové onemocnění.

Vyzval Američany, aby vyšli do ulic s heslem „American lives matter!“. Svými argumenty Čang vystihuje pocit většiny místních elit. To, že čínská vláda dokázala zvládnout epidemii – jak sama tvrdí – už na jaře 2020, dokládá, že čínský model vládnutí je lepší než západní model. Není od věci, že se v podobném duchu vyjádřil český prezident Miloš Zeman už v roce 2014, kdy v čínské státní televizi hovořil o inspiraci, jak stabilizovat společnost. 

Neustálé zdůrazňování čínské propagandy, jak komunitický režim skvěle zvládá řešení ekonomických i společenských problémů, vede mladé lidi i se zahraničním vzděláním k tomu, uvěřit, že čínské vládní hodnoty včetně cenzury přinášejí lepší výsledky než na Západě. Z průzkumů veřejného mínění v loňském roce vyplývá, že 90 procent oslovených Číňanů pekingské vládě věří. Zejména v tom, jak vyřešila pandemii covidu.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní