ČNB musí být se snižováním sazeb opatrná. Za agresivnější uvolňování měnové politiky by česká ekonomika zaplatila dovezenou inflací přes dražší dovoz způsobený slabší korunou
ČNB musí být se snižováním sazeb opatrná. Za agresivnější uvolňování měnové politiky by česká ekonomika zaplatila dovezenou inflací přes dražší dovoz způsobený slabší korunou
Objemy obchodu mezi Ruskem na jedné straně a Tureckem s Čínou na druhé klesají. Je to způsobeno stále vyšším tlakem amerického ministerstva financí na banky, které obchodují s Rusy.
Objemy obchodu mezi Ruskem na jedné straně a Tureckem s Čínou na druhé klesají. Je to způsobeno stále vyšším tlakem amerického ministerstva financí na banky, které obchodují s Rusy.
Podle Elona Muska odolá sci-fi auto od Tesly každé katastrofě. Zatím se ale zdá, že je spíše katastrofou samo o sobě.
Podle Elona Muska odolá sci-fi auto od Tesly každé katastrofě. Zatím se ale zdá, že je spíše katastrofou samo o sobě.
Mladí lidé se v komunistické říši středu odklánějí od podpory demokratickému a liberálnímu Západu. V USA se množí útoky na obyvatele asijského původu, což je pro čínskou propagandu vítaným argumentem „prohnilosti“ západní civilizace.
Nejznámější revoltou proti čínskému režimu bylo vystoupení studentů v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu, které bylo utopeno v krvi. Tato kapitola čínských moderních dějin je pro Peking stále tabu, nesmí se připomínat, v učebnicích o masakru není ani zmínka, příspěvky připomínající potlačení demonstrací jsou blokovány na sociálních sítích.
Že by dnes čínští studenti vyrazili v Pekingu do ulic s požadavkem dodržování demokratických principů a ochrany lidských práv je utopií. Ukazuje se, že se i mladí a vzdělaní lidé od Západu začínají odklánět. Přitom historicky i před nástupem komunistů k moci v roce 1949 se mladí Číňané inspirovali západními státy, jak tomu bylo v roce 1919, kdy studentské hnutí požadovalo demokratické reformy, například přijetí práv pro ženy a sociální práva.
Řada lidí, kteří studovali na západních univerzitách, se vrací domů s pocitem, že demokratické hodnoty Západu neuznávají. Kriticky hodnotí zejména Spojené státy a jejich zahraniční politiku. A pohrdají i sociálními a politickými myšlenkami, které přicházejí ze západní civilizace. „Jedná se o epochální posun a bude mít vážné důsledky pro budoucnost Číny a vztah s USA,“ napsali na webu časopisu Foreign Policy Eyck Freymann a Brian Wong.
Odpor vůči západním demokraciím živí v současné době propojení pandemie čínského viru s útoky na Američany asijského původu. Šíření pandemie je dáváno za vinu Číně a jejímu režimu. Zejména v Americe se projevuje fyzickými útoky na Asijce, kteří vypadají „čínsky“. Jen v Kalifornii žije šest milionů Američanů s asijskými kořeny.
Útokům v Americe věnují značnou pozornost státní komunistická média, jež přinášejí srdceryvné historky o útocích na obyvatele asijského původu. Nejvíce zranitelní jsou podle nich starší lidé a ženy.
Na čínských sociálních sítích se stále častěji diskutuje o případech bílé nadřazenosti, jež je součástí anglosaské kultury. Připomíná se i „toxická“ politika exprezidenta Donalda Trumpa, která v mnoha Američanech probudila protičínské vášně a pohrdání čínskými hodnotami. Jako argument toho, že je Západ v úpadku, se připomíná i nezvládnutí pandemie viru, který se rozšířil z Wu-chanu.
„Mají v sobě zakořeněný nevýslovný kulturní rasismus,“ napsal o Američanech bloger Žen I, který si říká Chairman Rabbit a vystudoval americkou prestižní Harvardovu univerzitu. Žen I je vnukem čínského politika Žena Čung-ije, jenž v Číně v 70. a 80. letech prosazoval reformy. Vlivný bloger tvrdí, že Anglosasové neuznávají jinou než vlastní kulturu a myslí si, že je nejlepší na světě.
Údajný rasismus už pronikl i do americké basketbalové NBA. Jeremy Lin, Kaliforňan s tchajwanskými kořeny, si postěžoval, že jej protihráč počastoval nadávkou „koronavirus“. V Americe se o tomto incidentu objevilo několik zpráv, na čínských sociálních sítích se však stala hitem a začalo se psát o „systémové rasové diskriminaci“ v USA.
V Číně rezonuje i zpráva o tom, že americká vláda vystupuje proti vyučujícím čínského původu na amerických univerzitách, protože se obává špionáže. Týká se to těch, kteří odmítli nahlásit vazby na čínskou vládu.
Je to i případ Massachusettského technologického institutu (MIT). V tomto případě se jednalo o profesora nanotechnologií, který nenahlásil, že má bankovní účet v Číně, a podváděl v daňovém přiznání. V lednu byl zatčen kvůli tomu, že měl defraudovat peníze z výzkumných grantů. V Číně tyto případy slouží k obvinění, že Američané jsou rasisté a záměrně pronásledují naturalizované Číňany nebo Američany čínského původu.
Posledních sto let cestují nejnadanější mozky z asijské velmoci na studia do Spojených států, poslední případy údajné perzekuce na amerických univerzitách to ale mohou změnit. Prestiž toho, že někdo studoval na vybrané univerzitě v Americe, přestává být pro čínskou společnost a uplatnění v byznysu relevantní.
Naopak potíže západních států při potírání pandemie slouží v očích nejlidnatější země světa jako důkaz pro to, že západní liberální demokracie neumí řešit současné problémy společnosti. Dokládá to i postoj děkana Čínského výzkumného institutu Čang Wej-weje z Univerzity Fu-tan v Šanghaji. Politolog a člen komunistické strany Spojeným státům vyčetl, že se zajímají o dodržování lidských práv v Číně v době, kdy jim denně umírají tři tisíce lidí na covid. Podle něj je lidským právem i to, aby člověk nezemřel na virové onemocnění.
Vyzval Američany, aby vyšli do ulic s heslem „American lives matter!“. Svými argumenty Čang vystihuje pocit většiny místních elit. To, že čínská vláda dokázala zvládnout epidemii – jak sama tvrdí – už na jaře 2020, dokládá, že čínský model vládnutí je lepší než západní model. Není od věci, že se v podobném duchu vyjádřil český prezident Miloš Zeman už v roce 2014, kdy v čínské státní televizi hovořil o inspiraci, jak stabilizovat společnost.
Neustálé zdůrazňování čínské propagandy, jak komunitický režim skvěle zvládá řešení ekonomických i společenských problémů, vede mladé lidi i se zahraničním vzděláním k tomu, uvěřit, že čínské vládní hodnoty včetně cenzury přinášejí lepší výsledky než na Západě. Z průzkumů veřejného mínění v loňském roce vyplývá, že 90 procent oslovených Číňanů pekingské vládě věří. Zejména v tom, jak vyřešila pandemii covidu.
