Washington má stále zásadní vliv na globální bankovní systém. Ukazuje se to v případě rozšíření amerických sankcí na zahraniční banky, které obchodují s ruskými subjekty a nepřímo tím pomáhají režimu Vladimira Putina financovat válku.
Vytrvalý tlak amerického ministerstva financí, který se snaží „ucpat díry“ západních sankcí u subjektů třetích zemí, které s Ruskem obchodují, přinášejí pomalu své ovoce. Objemy obchodu Kremlu s Pekingem a Ankarou se v prvním čtvrtletí tohoto roku začaly snižovat.
Výkonný příkaz amerického ministerstva financí z konce minulého roku totiž přiměl věřitele, aby začali opouštět ruskou protistranu. „Pro Rusko je stále těžší získat přístup k finančním službám, které potřebuje k získání zahraničního zboží,“ vysvětlila Anna Morrisová z amerického ministerstva financí.
Američané tím přisypávají pomyslný písek do kol finančního systému, pro ruské firmy to znamená vyšší náklady na finanční transakce s třetími stranami. Obcházení sankcí je složitější a nákladnější, je třeba mít více prostředníků, aby se požadované komponenty do Ruska dostaly, věří Bílý dům.
Že americký záměr funguje, potvrzují ruští obchodníci. „Každý měsíc je to těžší a těžší. Do šesti měsíců v podstatě nebudete moci dělat nic. Logickým bodem bude přeměna ruské ekonomiky na íránskou,“ řekl anonymně pro Financial Times významný ruský investor s odkazem na přísné západní finanční sankce vůči Teheránu.
Americké úřady se snaží identifikovat nárůst finančních transakcí po uvalení sankcí na jaře 2022. Například v Turecku, kde se zvýšil vývoz zboží pro civilní použití, které ale může být kriticky důležité i pro zbrojní průmysl, jako jsou mikročipy. Objem obchodu byl mezi Ankarou a Moskvou loni pětkrát vyšší než před válkou. Letos se ale za první tři měsíce meziročně snížil o třetinu na 2,1 miliardy dolarů.
Smrsknutí objemu obchodů lze přičíst strachu bankovních institucí z postihu Spojených států, které dotčené subjekty vyloučí z transakcí v dolarech. Americké ministerstvo financí totiž může uvalit sekundární sankce na subjekty, které obchodují s firmami napojenými na ruský vojensko-průmyslový komplex.
„Spojené státy mají reálný vliv na finanční sektor,“ potvrdila ekonomka Elina Ribaková z amerického Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku. Ruší obchodníci se musí stále častěji obracet na menší banky a volit alternativní měny. Větší turecké nebo čínské banky přestaly s ruskými podniky raději úplně obchodovat, aby se nedostaly do křížku s americkými úřady.
Časem se ale podaří ruským subjektům najít nové finanční cestičky, jak za zboží zaplatit, protože budou volit méně průhledné formy plateb, varovala expertka na sankce americké právnické firmy Debevoise & Plimpton Jane Shvetsová.
