Čína vs. Hollywood. Předávání Oscarů je tabu

Čínská média letos nemohou informovat o předávání filmových cen v Hollywoodu. Cenzorům vadí některé nominace.

Čína vs. Hollywood. Předávání Oscarů je tabu
ilustrační foto | Profimedia.cz

Předávání cen americké Akademie filmového umění, tzv. Oscarů, patří tradičně mezi nejsledovanější televizní pořady na světě. Letošní ročník, který je na programu 25. dubna v Los Angeles, ale neuvidí diváci v Číně. Tamní cenzoři zakázali televizím udělování cen přenášet. Vadí jim nominace dokumentu o protestech v Hongkongu a jedno jméno v kategorii Nejlepší režie.

V posledních dvou letech vysílaly předávání Oscarů dvě streamovací platformy, 1905.com a Mango TV, letos však mají na příkaz úřadů smůlu, píše agentura Bloomberg. Platforma 1905.com je přitom přímo navázáná na čínskou státní televizi CCTV. Ostatním médiím pak čínské oddělení propagandy nařídilo, aby o události referovala jen velmi střídmě a uváděla pouze jména vítězů, kteří nejsou z jeho pohledu kontroverzní.

Čínští cenzoři mají k tomuto kroku dva důvody. Tím prvním je snímek Držme spolu (Do Not Split) norského žurnalisty Anderse Hammera, který byl nominován v kategorii Nejlepší krátkometrážní dokument. Dvacetiminutový film zobrazuje protesty v Hongkongu z roku 2019, zaměřené proti zákonu, který měl umožnit vydávání trestně stíhaných osob pevninské Číně. Problémy na ostrově jsou dodnes jedním z největších témat pro prezidenta Si Ťin-pchinga.

Nervozitu u cenzorů vzbuzuje i režisérka Chloé Zhaová, která je nominována na Oscara za snímek Země nomádů (Nomadland). Ironií je, že čínská média ji za její počin – za který už v únoru vyhrála Zlatý glóbus – nejprve vyzdvihovala, poté se však na veřejnosti objevil její rozhovor z roku 2013, v němž rodačka z Pekingu označila Čínu za místo, kde „jsou lži na každém rohu“. Od té doby je režisérka, jejíž otec býval vysoce postaveným manažerem ve státem vlastněných ocelárnách, v nemilosti. Zhaová žije od mládí v USA a většina jejích snímků se týká právě Ameriky.

Nejnovější zvýšení napětí může mít tvrdé dopady pro Hollywood, pro nějž je přitom v posledních letech čínský trh důležitý. Cenzoři sice do země pouštějí jen velmi omezený počet zahraniční produkce, tamní diváci však přesto dokážou zachránit i snímek, který se v USA stal propadákem. Povedlo se to například snímku Warcraft v roce 2016. Film s rozpočtem 160 milionů dolarů vydělal po špatných recenzích za první týden po premiéře v USA jen 30 milionů dolarů, za prvních pět dní v Číně ale dosáhl na 156 milionů dolarů a nakonec se bohatě zaplatil.

Spojení s čínskými společnostmi pak navázala i některá slavná jména. Režisér Steven Spielberg se dohodl na tvorbě filmů s firmou Alibaba. Vzhledem k tomu, že má teď zakladatel největšího čínského internetového obchodu Jack Ma svou pozici v Číně značně nejistou, je však otázka, jak to se spoluprací dopadne.

Hollywood ale poslední dobou v Číně i několikrát narazil. Týká se to například snímku Mulan, který byl v Číně kritizován za nepřesné zobrazování tamních reálií, na Západě zase kvůli faktu, že se natáčel v regionu Sin-ťiang, kde vláda údajně utlačuje ujgurskou menšinu.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní