Německá elektrická síť narazila na strop. Oranienburg u Berlína nedovoluje nové přípojky

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Celý článek
0

Čínský postrach automobilek chce dominovat i vlakům a zelené energetice

Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Celý článek
0

Prodloužená ruka Číňanů. Nová zjištění jsou pro TikTok zdrcující

Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.

Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.

Celý článek
0

Státní pomoc, nebo finanční oprátka?

Státem zaručené úvěry od bank měly pomoci firmám přežít. Realitou je administrativně náročný proces, kterým část uchazečů neprojde a druhou odradí drsné podmínky.

Státní pomoc, nebo finanční oprátka?
ilustrační foto | Tomáš Turek týdeník HROT

Vládní pomoc podnikatelům a firmám, které zasáhl výpadek příjmů kvůli boji se šířením koronaviru, vypadá na první pohled impozantně. Podle slov ministryně financí Aleny Schillerové dosáhne přímá podpora výše 216 miliard korun a záruky na úvěry – programy Covid a další – vycházejí na dalších více než 950 miliard korun. Jenže tyto částky jsou zatím jen virtuální a reálná pomoc k podnikatelům a šéfům firem nedorazila.

Osobní zkušenost Michala Šnobra, menšinového akcionáře ČEZ, vlastníka sítě prodejen s videohrami a herním hardwarem JRC Czech nebo luxusních apartmánů Amenity Resort, s Covid úvěry je dost tristní. Programu vyčítá nadměrnou administrativní složitost; vše trvá nepřiměřeně dlouho. A to není všechno; banky k poskytování úvěrů se státní zárukou přistupují stejně jako ke klasickým komerčním úvěrům. Třetí problém je potom v nepříjemných požadavcích na ručení ze strany žadatele, typicky formou směnky nebo zástavy osobního majetku. Někteří zklamaní uchazeči o státem zaručené úvěry proto hovoří o „finanční oprátce“, kterou vláda na podnikatele upletla.

O podobnou zkušenost se na sociálních sítích podělili i další podnikatelé a manažeři. Třeba programátor David Soukup před měsícem žádal o Covid úvěr u Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Vyplnění žádosti, které zahrnovalo výsledky za tři roky zpátky a plán na tři roky dopředu, mu zabralo dva dny. A výsledek? ČMZRB žádost zamítla kvůli vyčerpání rozpočtu.

Komerční banky i státem kontrolovaná ČMZRB se dostávají pod palbu kritiky ze strany podnikatelů. Týdeník Hrot dal čtyřem největším bankám prostor k vyjádření, ve stanoveném termínu se vyjádřily jen dvě. Podle ředitele České spořitelny Tomáše Salomona je problém v tom, že stát ručí za bankovní úvěry jen zčásti. V případě programu Covid 2 se jedná o 80 procent, u dalšího programu Covid 3 to bude už jen 30 procent. Většina evropských zemí přitom poskytuje firmám postiženým koronavirovou krizí záruky na 100 procent bankovního úvěru.

Banky mají svá pravidla a dělají vše pro minimalizaci rizika nesplácení úvěrů. „Velmi bude záležet na schopnosti konkrétních bank nést 70procentní míru rizika v případě některých pandemií velmi postižených odvětví. Bude záležet na tom, jaká je stávající expozice jednotlivých bank v různých průmyslových oblastech, které se mírou postižení pandemií velmi liší,“ uvedl k tomu šéf ČS Tomáš Salomon.

„V případě programu Covid 2 je zdržení na straně zpracování v ČMZRB, neboť počet žádostí je několikanásobně větší oproti standardnímu stavu. Pokud je žádost odmítnuta, je to obvykle z důvodu, že buď klient nesplnil kritéria programu, nebo protože v bance nezískal úvěr z důvodu úvěrové historie nebo rizika. Dozajištění úvěru je v rukou financující banky,“ uvedla ke kritice manažerka firemního financování v Komerční bance Dita Pasquier.

V případě ČMZRB je vhodné dodat, že se jedná o poměrně malou instituci, která nemá dost zaměstnanců, poboček ani zkušeností k vyřízení několika tisíc úvěrů v řádu týdnů. „Dále je třeba upozornit na fakt, že se jedná o veřejnou podporu, která je určena pro malé a střední podniky. Proto musíme posuzovat, zda podnikatel splňuje definici malého a středního podniku, která není úplně jednoduchá,“ uvedla k pomalému schvalování úvěrů mluvčí ČMZRB Marie Lafantová.

Přehled programů na pomoc firmám
Covid 1
• Úvěry od ČMZRB, o které mohly firmy žádat od 16. do 20. března.
• Firmy podaly 3200 žádostí, ale z nich bylo jen 200 schváleno.
• Objem schválených úvěrů dosahuje téměř jedné miliardy korun.
Covid 2
• Úvěr u běžné banky, za 80 procent se zaručí stát prostřednictvím ČMZRB.
• Firmy během 2. a 3. dubna (vyčerpání peněz během 40 hodin) podaly 5900 žádostí.
• Do 26. 4. bylo 515 žádostí zpracováno - 510 schváleno a pět zamítnuto. 
• Objem schválených úvěrů ke stejnému datu dosáhl 4,7 miliardy korun.
Covid Praha
• Program podpory pro firmy s aktivitami na území hlavního města.
• K dispozici bylo 1,8 miliardy korun, rozebraly se během deseti minut.
• Firmy podaly 363 žádostí, 39 z nich bylo zamítnuto.
Covid 3
• Připravovaný program pomoci, vláda jej schválila 20. dubna.
• Banky mají zájemcům půjčit celkem 500 miliard korun, z toho 30 procent pokryje státní záruka.
• Určen pro všechny zájemce s výjimkou velkých podniků s více než 500 zaměstnanci.