Stasi Černobyl tajila. Východní Němci přestali věřit režimu

Východoněmecká tajná policie Stasi se snažila utajit rozsah šíření radioaktivity po havárii v Černobylu. Nepodařilo se to, řada Němců požadovala po úřadech přiznání závažnosti havárie, o které se dozvěděla ze západoněmecké televize.

Stasi Černobyl tajila. Východní Němci přestali věřit režimu
ilustrační foto | Shutterstock.com

Nejzávažnější jaderná katastrofa v dějinách jaderné energetiky – havárie černobylské elektrárny a následné zasažení Evropy radioaktivním mrakem – byla pro východoněmeckou tajnou policii Stasi jen zanedbatelným a nerozpoznatelným incidentem. Alespoň tak ji nejprve úřady popisovaly.

V éře Sovětského svazu musely i jeho satelity držet stranickou linii a havárii a její dopady bagatelizovat. Jinak by totiž musely přiznat neschopnost vedení Sovětského svazu i svou vlastní. Ukazuje se to i na reakci režimu generálního tajemníka východoněmeckých komunistů Ericha Honeckera. 

Jak ututlat obrovský jaderný průšvih, ke kterému došlo 26. dubna 1986 na dnešních hranicích Ukrajiny a Běloruska, dělalo starosti i Ministerstvu státní bezpečnosti (Ministerium für Staatssicherheit – MfS), jež je známé pod zkratkou Stasi. Východoněmecká tajná policie byla považována za jednu z nejvýkonnějších tajných služeb na světě. Přímo pro Stasi pracovalo 90 tisíc agentů a dvakrát tolik měla informátorů.

Ze zveřejněných dokumentů tajné policie vyplývá, že už v roce 1986 měli komunisté problém s důvěrou obyvatelstva. Pro moskevské i východoevropské komunisty bylo výraznou komplikací, že zvýšenou radioaktivitu zaznamenaly měřicí přístroje ve Švédsku. Sovětské vedení tak muselo dva dny po explozi a roztavení aktivní zóny, tedy 28. dubna, nehodu v elektrárně potvrdit.

Ten samý den ale východoněmecký Úřad pro jadernou bezpečnost trval na tom, že se nic strašného nestalo. „První dostupné výsledky měření neukazují žádné významné změny v úrovni radioaktivity ve vzduchu. Koncentrace těchto látek jsou tak nízké, že riziko radiační expozice populace je zanedbatelné,“ uklidňovaly úřady východní Němce.

Šíření radiačního mraku po výbuchu v Černobylu v roce 1986 (26. dubna až 9. května)

O dva dny později, kdy se už radioaktivní mrak prohnal severní a východní Evropou, úřad zprávu nenápadně aktualizoval s tím, že radioaktivita je 4700krát vyšší než normál. Agenti Stasi byli nyní v pozoru, zejména referovali o hysterické reakci lidí, kteří měli přístup k vysílání západoněmecké televize (prakticky na celém území NDR kromě východního Saska), jež o havárii otevřeně informovala.

Východní Němci se cítili informováním režimu podvedeni, zejména kvůli zdravotním následkům pro celou populaci. A projevovalo se to tím, že odmítali nakupovat čerstvé mléko a jarní zeleninu, jako je hlávkový salát nebo rebarbora. Trh s těmito potravinami se zhroutil až o 80 procent, hlásili informátoři Stasi. Většina těchto potravin zůstala v obchodech ležet bez zájmu. V době nedostatku prakticky veškerého zboží v obchodech se jednalo o velmi silnou reakci lidí.

V okrese Suhl, který sousedil se západním Německem, dokonce odmítali školáci konzumovat mléko a mléčné výrobky jako součást jídla ve školních jídelnách, hlásila Stasi. Cesty studentů na Ukrajinu byly rovněž odmítány a rušeny pro nezájem. Rodiče veřejně kritizovali stát, že ochranná opatření byla nulová, což ukazovalo na to, že totalitní režim ztrácel sílu. 

Stasi si stěžovala, že se fenomén Černobylu stal motorem pro větší aktivitu opozičního hnutí. Tajná policie se nicméně i tak snažila prostřednictvím infiltrace přes vedení církví zajistit, aby samotní faráři a duchovní nepodporovali protijaderné protesty. V této době lze zřejmě vystopovat i obecnější averzi vůči jaderné energetice u řady obyvatel.

I když byly následky jaderné nehody v NDR poměrně mírné, měl způsob, jakým se o ní informovalo, zásadní dopad na důvěru v komunistický režim. Černobyl se stal synonymem selhání socialismu. 

Reakce československých komunistů

Chování československých úřadů bylo prakticky totožné s východoněmeckými. Nejprve zatajování, poté zlehčování situace. V Československu se sešla příslušná havarijní komise až pět dní po havárii. Masové oslavy Prvního máje jako svátku práce nebyly nijak omezeny. V sousedním Rakousku byla naopak likvidována dětská pískoviště a byl zákaz pití čerstvého mléka kvůli obavám z radiace. 

Jel se také hojně navštěvovaný Závod míru. Jeho první etapa začínala 6. května dokonce v Kyjevě, necelých sto kilometrů od Černobylu. Většina západních zemí odmítla vyslat na Závod míru své cyklisty. 

Pátého května vyšla v Rudém právu zpráva o tom, že veškeré informace o rozsahu havárie v Černobylu jsou v západních médiích podkladem pro „lživou kampaň stoupenců antisovětismu a antikomunismu“. 

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní