Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Od jaderné havárie už uplynulo deset let, ale provozovatel Tepco je i nadále pod palbou kritiky. V Japonsku řada odborníků tvrdí, že se firma nepoučila z havárie a bezpečnostní standardy zanedbává.
Jaderná havárie v elektrárně Fukušima, ke které došlo 11. března 2011, výrazně ovlivnila jaderný sektor na celém světě. V sousedním Německu vedla k rozhodnutí, že se do konce roku 2022 odpojí veškeré jaderné bloky a hospodářství urychlí přechod na obnovitelné zdroje.
V samotném Japonsku se od té doby vede debata o tom, zda se má třetí největší ekonomika světa jaderné energetiky také vzdát. I když se postupně několik reaktorů opět spustilo, podíl jádra na produkci elektřiny je menší než před deseti lety. Před havárií tvořil čtvrtinu, loni jen šest procent. Země je naopak více závislá na dovozu zkapalněného zemního plynu.
K tomu se přidává i kritika energetické společnosti Tokyo Electric Power Company (Tepco), že se z „krizového vývoje“ před deseti lety nepoučila. Odpůrci jádra požadují, aby se chovala více transparentně. Připomínají řadu selhání, která firmu provázejí.
Začátkem února vyšlo najevo, že zaměstnanec odstavené jaderné elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, jež je největší jadernou elektrárnou světa (sedm reaktorů má dohromady instalovaný výkon 8212 megawattů), použil průkaz totožnosti svého kolegy, aby se dostal do řídicí místnosti elektrárny, protože ztratil svůj průkaz.
Incident se stal o pět měsíců dříve a byl oznámen japonskému Úřadu pro jadernou regulaci (NRA) až v lednu. Ten jej vyhodnotil jako závažné porušení bezpečnostních předpisů. Další nesrovnalosti v postupech Tepca vyšly najevo po únorovém zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy škály.
V areálu elektrárny Fukušima Daiči nefungovaly seizmografy instalované na reaktoru číslo tři. Loni selhaly a od té doby nebyly opraveny. Při nedávném zemětřesení společnost Tepco nemohla uvést, jak silné otřesy budovy zasáhly. I když není elektrárna v provozu, budou v ní ještě několik desítek let probíhat práce na likvidaci veškerého zamořeného materiálu. I tato skutečnost vyvolala kritiku japonského jaderného regulátora.
Podle deníku Asahi Šimbun podobné incidenty zvyšují pochybnosti o schopnostech firmy Tepco bezpečně provozovat japonské jaderné zdroje. Deník zdůraznil, že firma musí důkladně analyzovat všechny bezpečnostní problémy a zvýšit povědomí o bezpečnostních procedurách u svých zaměstnanců.
Generální tajemník Občanského jaderného informačního centra (CNIC) Hadžime Matsukubo tvrdí, že provozovatel Fukušimy se pouze vymlouvá, když slibuje nápravu nedostatků. Společnost se z událostí v roce 2011, kdy se následkem tsunami roztavily tři reaktory, nepoučila, je přesvědčen šéf antijaderné organizace. I když Tepco pokročilo s odstraňováním následků havárie a zavádí nové technologie, stále podle Matsukuba vykazuje řadu lidských selhání.
Také Azby Brown z organizace Safecast Japan, jež monitoruje radioaktivitu na japonských ostrovech, se domnívá, že se u Japonců nedaří obnovit důvěru v jadernou energetiku. V případě Tepca hovoří dokonce o institucionální alergii na transparentní informace, protože okamžitě neinformuje o selháních regulační orgány.
Existují také indicie, že se po únorovém zemětřesení v oblasti prefektury Fukušima dostala radioaktivní voda do oceánu, byť v malém množství. Místní rybáři si stěžují na to, že ulovené ryby obsahují více cezia, než určují vládní limity. Doufají, že budou moci plně obnovit rybolov, ale musí prokázat, že maso není kontaminované.
V průzkumu z konce února u obyvatel Fukušimy jen 19 procent dotázaných uvedlo, že je spokojeno s průběhem odstraňování následků havárie. Naopak 74 procent tvrdí, že situace stále není uspokojivá. Řada obyvatel, kteří byli v roce 2011 z oblasti evakuováni, se ani po deseti letech nechce do svých původních domovů vrátit.
