Pohádky protijaderné babičky. Rakouská ministryně bojuje proti jádru v roli spisovatelky

Bylo nebylo, po 35 letech od černobylské jaderné havárie je na světě stále přes 400 jaderných reaktorů, píše se v oficiální „pohádce“ rakouského ministerstva pro ochranu klimatu. Ta má za cíl vyvrátit argumenty o jádru jako levném a bezpečném zdroji.

Pohádky protijaderné babičky. Rakouská ministryně bojuje proti jádru v roli spisovatelky
Rakouská ministryně pro klima Leonore Gewesslerová | Profimedia.cz

Rakouská i německá média každoročně připomínají výročí jaderné havárie v Černobylu i Fukušimě. Tento rok byl „kulatý“ v tom, že od výbuchu v Japonsku uplynulo 10 let a od havárie v Sovětském svazu 35 let. Antijaderné veřejné mínění je posilováno připomínáním hrůzných obrázků i tím, že se jaderné neštěstí může i v Evropě kdykoli opakovat. Poukazuje se rovněž na stárnoucí jaderné bloky v rámci EU – průměrné stáří jaderných bloků je 35 let –, a také na protahující se výstavbu nových reaktorů.

S kritikou využívání jaderné energetiky v Evropě přispěchala osobitým způsobem rakouská ministryně pro životní prostředí, klima, energetiku a technologie Leonore Gewesslerová, členka Zelených. Jménem ministerstva vydala pohádku o jaderné lobby, ve které zpochybňuje argumenty jaderného byznysu.

„Bylo nebylo, 35 let po jaderné katastrofě v Černobylu je po celém světě stále více než 400 jaderných reaktorů. Populace stále žije s rizikem ničivé havárie, protože ani u nejmodernějších jaderných elektráren nelze vyloučit nehodu s dalekosáhlými následky,“ píše se ve třináctistránkovém materiálu rakouského ministerstva

Pohádky versus fakta

Gewesslerová tvrdí, že se jaderná lobby snaží propagovat atomovou energii jako ekologickou a klimaticky nezávadnou formu produkce elektřiny. „Odhalíme některé z jejich pohádek a předložíme fakta na stůl,“ vysvětluje ministryně.

Argumentuje tím, že v současné době už existuje dostatek obnovitelných zdrojů energie, jež jsou levnější a bezpečnější variantou k jádru. Do roku 2030 může Rakousko získávat ze sta procent čistou zelenou elektřinu. A proto není potřeba využívat fosilní ani jaderné zdroje. Jádro je zdrojem minulosti, nikoli budoucnosti. 

Jaderné elektrárny nemohou být považovány za prospěšné při boji proti změně klimatu, napsala. Reaktory jsou podle ní „zabijáci klimatu“, protože jejich stavba je příliš nákladná. Každé euro, jež se utratí za jaderný blok, bude chybět při budování nových obnovitelných zdrojů, vzkazuje rakouským voličům.

Nesouhlasí s kritikou Německa, které se v současné době vzdává najednou uhlí i jádra. Právě největší ekonomika EU podle ministryně ukazuje, že lze přechod k obnovitelným zdrojům zvládnout bez uhelných i jaderných bloků. I když v Německu řada lidí z průmyslu varuje, že bude potřeba uhelné bloky využívat alespoň jako záložní elektrárny a bude také třeba postavit nové paroplynové zdroje, aby bylo možné poptávku po elektřině uspokojit. 

Na úložiště se stále čeká

Rakouská ministryně zdůraznila i oblíbený argument zelených politiků ohledně uložení jaderného odpadu. V roce 1954 začal první komerční jaderný reaktor dodávat do sítě elektřinu v Sovětském svazu. Ani po necelých 70 letech ale není v provozu žádné konečné úložiště jaderného odpadu na světě. Jen v Evropě čeká na bezpečné uložení hluboko pod povrchem 60 tisíc tun vysoce radioaktivního jaderného odpadu. Proto odmítla označení jádra jako čistého zdroje energie. 

Připomenula i nebezpečí, že se jaderná elektrárna může stát cílem teroristů. Podle zelené ministryně neplatí „pohádka o tom“, že jsou jaderné elektrárny bezpečné a neznamenají pro okolí hrozbu. Navíc i přístup ke štěpnému materiálu může podle ní znamenat nebezpečí vytvoření (špinavé) jaderné bomby.

R. I. P., jádro

Gewesslerová odmítla rovněž tvrzení o renesanci jaderné energie. Naopak podle počtu nově postavených reaktorů dochází k „vymírání“ jaderného sektoru. V roce 1986, kdy v Černobylu explodoval čtvrtý jaderný blok elektrárny, bylo celosvětově k síti připojeno 33 dalších zdrojů. V současnosti je tento počet mnohem nižší. Loni bylo spuštěno jen pět reaktorů, ale šest jich bylo odstaveno. „R. I. P., jaderná energie,“ píše se v ministerské publikaci.

Kritizuje i myšlenku sázky na malé modulární jaderné reaktory. Ani menší náhrada za velké jaderné elektrárny, jež jsou náročné na výstavbu, nemůže držet krok s konkurencí obnovitelných zdrojů. 

Rakousko patří v rámci Unie k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky. Země se vzdala jádra už v roce 1978, kdy se většina Rakušanů vyslovila v referendu pro uzavření již postavené jaderné elektrárny Zwentendorf. Těsný výsledek byl spojen také s osobou tehdejšího kancléře Bruna Kreiského, proti kterému část voličů hlasovala. Přesto zůstal ve funkci až do roku 1983.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní