Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově.
Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově.
Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.
Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.
Zvednutí základní sazby z 5,75 na rovných sedm procent je pořádné zvýšení, ale v současných poměrech by nepřekvapila ani větší rána do stolu.
Trhy měly to jedno a čtvrt procenta do svých obchodů již zakalkulované, a koruna dokonce v první reakci mírně oslabila. Takže někdo možná čekal i větší pecku. Zda to bude stačit na dosažení obratu v dramatickém vývoji spotřebitelských cen, je ale otázkou. Poslední čísla z ekonomiky ukazují silné prolínání té dovezené inflace do očekávání podnikatelů v silně domácích odvětvích, kde nákladové tlaky tak citelné být nemusí.
Třeba v případě potravin, oděvů a služeb v pohostinství a ubytování. A také slušně rostou mzdové tlaky, aniž by třeba jen minimálně klesala zaměstnanost a ubývalo volných míst, což je vidět nejen ve státním sektoru. Řeči, že s dováženou inflací nemá centrální banka bojovat, jsou zjevně liché.
Jestliže se před konáním tohoto posledního zasedání před prázdninami přinášejícími změnu guvernéra a tří dalších radních čekalo, že stará sestava odpracuje něco do foroty, tak to se určitě nestalo. Rána, která vyšla, byla slušná, ale nikdo z ní neohluchne. Nová sestava bude muset v srpnu hodně přemýšlet, jestli naplní předsevzetí nového guvernéra Aleše Michla, že si s úroky musí dát pauzu a do podzimu analyzovat, jestli dosavadní politika funguje.
Když budeme zpětně hodnotit protiinflační politiku končící bankovní rady, nemůžeme se vyhnout konstatování, že zvyšování sazeb mělo přijít dříve a být od počátku razantnější. A jestli si něco zaslouží hlubší analýzu, je to otázka, nakolik je za současným vývojem velmi dlouho udržovaná extrémně volná měnová politika.
Ve srovnání s centrálními bankami západních zemí prokázala ale Rusnokova bankovní rada svou reakcí nikoli snad zázračnou předvídavost či citlivější vnímání, že nejde o krátkodobý výkyv cen, ale především znatelně vyšší nezávislost a odvahu hájit mandát, který jí dává zákon. To je dnes ve světě velmi úzký profil.
Deklarovaná nezávislost centrálních bank se zejména v Evropě dusí v politických tlacích předlužených vlád, pro něž je opuštění expanzivní měnové politiky spojené s inflačním dotování stále rostoucích státních dluhů fatálním problémem. A mnozí zřejmě ve znehodnocení dluhů i úspor obyvatelstva inflací vidí nejschůdnější řešení. U nás tomu tak zatím není. Teď doufejme, že nám to vydrží i s novou sestavou v čele ČNB.
