Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Kdy pořídit dítěti první mobilní telefon? To je otázka, kterou v určitý okamžik řeší každý rodič. Pokud srovnáme Českou republiku a Velkou Británii, jsme napřed. České děti dostanou první mobil zpravidla dříve než ty britské.
Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá ze zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí.
Nazmar přichází asi pětina jídla, přičemž někdy je na vině rozhazovačnost nebo špatné plánování, jindy nedostatečný přístup k lednicím, mrazákům nebo jiným způsobům skladování. Vyhazování jídla se týká jak bohatých, tak chudých zemí, uvádí zpráva OSN.
Největší část vyhozeného jídla, asi 60 procent, jde na vrub domácnostem. Za rok to představuje asi miliardu tun vyhozeného jídla. K plýtvání významně přispívají i služby jako restaurace nebo jídelny, které mají zodpovědnost za asi 28 procent vyhozených potravin. Obchody pak k plýtvání přispívají z asi 12 procent, vyplývá z posledních dostupných dat z roku 2022.
Tato čísla neberou v potaz, že asi 13 procent potravin přijde nazmar před dodáním na trh, často kvůli tomu, že se potraviny zkazí nebo neodpovídají standardům ohledně velikosti či vzhledu.
Vyhazování jídla není problém jen kvůli drancování přírodních zdrojů, ale také kvůli tomu, že významně přispívá ke klimatické krizi a ohrožuje biodiverzitu. Plýtvání jídlem přispívá k asi deseti procentům světových emisí skleníkových plynů. Intenzivní zemědělství pak vytlačuje volnou přírodu. Asi čtvrtina zemědělské půdy přitom slouží k produkci jídla, které se vyhodí, shrnul The Guardian.
Ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersenová britskému deníku řekla, že plýtvání jídlem považuje za celosvětovou tragédii. Vyhazování potravin přitom dala do kontrastu s tím, že se mnoho lidí po celém světě potýká s potravinovou nejistotou. Ta v roce 2022 v méně či více závažné formě doléhala na asi 30 procent světové populace, stojí ve zprávě.
