Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Domácnosti si stěžují na drahé potraviny. V odpadu ale končí pečivo, ovoce nebo mléčné výrobky za miliardy korun
Je to jeden z paradoxů dnešní doby. Zatímco na jedné straně lidé shromažďují v potravinových bankách jídlo za miliony korun, na straně druhé nemálo pokrmů končí v popelnicích. Každý Čech vyhodí za rok do koše desítky kilogramů pečiva, ovoce, zeleniny, mléčných výrobků nebo masa a uzenin.
Není to samozřejmě žádné české specifikum. Podle Organizace pro zemědělství a výživu se každý rok na světě vyhodí až jedna třetina vyprodukovaných potravin, což je asi 1,3 miliardy tun. „Toto množství by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí,“ konstatuje Radka Hanzlová ze Sociologického ústavu Akademie věd, která se tématu věnuje také v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost – Strategie AV21.
Oproti jiným částem světa si Evropa stále žije v blahobytu, potravin je dostatek, vlastně dokonce nadbytek, takže regály v obchodech jsou plné. Pravděpodobně i to je jednou z příčin, proč Evropané patří k největším světovým jídelním „plýtvačům“. Podle kvalifikovaných odhadů každoročně skončí v popelnicích potraviny téměř za 146 miliard eur.
Že část nakoupených potravin místo v žaludku skončí v odpadkovém koši, Češi neradi přiznávají. Dokazuje to například zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění, které se ptalo vybraného vzorku populace právě na to, jak plýtvá jídlem. Dotazovaní nejčastěji souhlasili s výrokem „když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“. K takovému postupu se přihlásilo více než osmdesát procent lidí. Více než tři pětiny souhlasily s tím, že „když plýtvají jídlem, mají špatné svědomí“.
Jaká je ale realita? Kolik plátků sýra, koleček salámu nebo krajíců chleba vyhodí jeden průměrný Čech? Odpověď není jednoznačná. Už citovaná socioložka Radka Hanzlová uvedla, že v českém prostředí a ani ve světě neexistuje dostatek vypovídajících výzkumů, dat a ani přesná metodologie, jak potravinový odpad měřit a co do něj započítávat. Jde tedy většinou pouze o kvalifikované odhady. „I tak jsou čísla alarmující,“ dodává socioložka.
Obecně lze konstatovat, že jeden český občan v průměru vyhodí desítky kilogramů jídla za rok. Evropský statistický úřad Eurostat ve svém velkém přehledu uvedl, že je to 69 kilogramů – podle údajů z roku 2020 (viz graf). I když se toto číslo zdá hodně vysoké, Česko se pohybuje v evropském průměru. Mnohem hůře dopadla Itálie a Portugalsko, kde se vyhodí více než sto kilogramů na osobu a rok. Premianty jsou naopak Bulhaři s 26 kilogramy a Španělé s třiceti kily.
Na tom, kolik vyhodí české domácnosti potravin, se neshodnou ani tuzemské úřady. Podle ministerstva zemědělství to podle posledních propočtů bylo více než 404 tisíc tun. Ministerstvo životního prostředí ovšem podle své metodiky došlo k hodnotě blížící se 743 tisícům tun. Úřady teď mluví o tom, že je zapotřebí zavést lepší a jednotnou evidenci toho, kolik potravin se vlastně vyhodí. Je to důležité i proto, že se Evropa už před několika lety zavázala, že do roku 2030 sníží množství vyhozeného jídla o polovinu. Pravidla, podle nichž se tento plán bude hodnotit, by Evropská komise měla zveřejnit v červnu.
Pravděpodobně nejlepší přehled o tom, kolik potravin domácnosti vyhodí, mají v Brně. Experti Mendelovy univerzity se tam ve spolupráci s dalšími odborníky věnují této problematice několik let. „Data jsou unikátní, protože podobně rozsáhlé šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby,“ zdůrazňují vědci. „Hlavním cílem projektu je najít možnosti, jak ovlivnit spotřebitele, aby množství vyplýtvaných potravin v budoucnu snížili.“
Současně upozorňují, že zjištěná čísla mnohé překvapí, protože Brňané v dotaznících odhadovali, že ročně vyhodí jen čtyři kilogramy potravin. První zveřejněné výsledky byly z tohoto pohledu opravdu šokující: průměrný obyvatel Brna vyhodil do popelnice 37,4 kilogramu, tedy více než devětkrát tolik, než si lidé mysleli. Horší to bylo na sídlišti, kde výzkumníci naměřili 53,6 kila na osobu a rok, a naopak lepší ve vilové zástavbě (32,7 kilogramu) a na brněnském venkově (29,1 kilogramu).
Výzkum také zjistil, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny rostlinného i živočišného původu včetně obalu. V létě a na podzim přitom domácnosti plýtvaly potravinami více než na jaře a v zimě. A například v létě převažovaly v popelnicích balené potraviny nad bezobalovými. Odborníci také zjistili, že biologický odpad, který by se dal zkompostovat, tvořil bezmála 49 procent.
Tyto údaje zveřejnili experti Mendelovy univerzity v létě 2020, načež v projektu pokračovali další rok. Výsledek byl opět zajímavý. Ukázalo se například, nakolik lidé změní své chování na základě osvětových kampaní. Průměrný obyvatel Brna totiž snížil množství vyhozeného jídla o více než čtyři kilogramy na 33,3 kila. Nejrazantnější byl pokles u obyvatel sídliště – z původních 53,6 kilogramu na osobu a rok na 39,4 kila, tedy o více než čtrnáct kilogramů. Naopak ve vilové zástavbě a na venkově zůstalo plýtvání v porovnání s předchozím rokem téměř beze změn.
„Celkově je u těchto zástaveb objem vyplýtvaných potravin v komunálním odpadu menší, což souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně zbytky potravin je možno zkrmit zvířatům,“ uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. Loni na podzim brněnský výzkumný tým oznámil další fázi projektu, která cílila na městská sídliště, kde obyvatelé vyhazují do směsného odpadu nejvíce potravin. Chce se zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a využít.
Zkraje letošního roku lidé z Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci právě s Mendelovou univerzitou a se spolkem Zachraň jídlo sestavili výpočet, o kolik peněz české domácnosti přijdou vyhozenými potravinami. Zjistili, že u rodiny o dvou dospělých a dvou dětech to je 14 076 korun.
Základem pro výpočet byla právě data, která v rámci svého měření získala brněnská Mendelova univerzita v letech 2019 až 2022. „Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu,“ uvádí Lucie Veselá z Mendelovy univerzity.
Odborníci z pražské Vysoké školy ekonomické pak při výpočtu pracovali i s dalšími podklady. Mimo jiné s daty Českého statistického úřadu o tom, kolik kilogramů potravin tuzemské domácnosti spotřebují a kolik za ně utratí peněz. „Mysleli jsme i na jejich složení, protože dražšími potravinami se plýtvá méně a rychle se kazícími zase více,“ poznamenává Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické. Dodává, že díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech Mendelovy univerzity bylo možné do výpočtu zohlednit rovněž potraviny, které domácnosti vylévají do dřezu nebo do záchodu.
Výpočet pracuje rovněž s inflací včetně výhledu České národní banky pro letošní rok a také s tím, že kvůli ekonomické krizi a prudkému zdražení už mnohé domácnosti plýtvání s potravinami omezily. Ze všech těchto podkladů pak experti vypočítali, že letos skončí v koši, v odpadních trubkách nebo na kompostu jídlo v hodnotě 3519 korun na jednoho obyvatele. Vzhledem k tomu, že v republice žije okolo 10,5 milionu lidí, blíží se celková částka 37 miliardám korun.
Iniciativa Zachraň jídlo hodlá tato tvrdá čísla využít ve své komunikaci se zákazníky. Nejde totiž jenom o peníze, které končí v popelnicích. „Vedle finančního rozměru upozorňujeme i na vliv plýtvání na změnu klimatu. OSN odhaduje, že plýtvání potravinami vytváří osm až deset procent celosvětových emisí skleníkových plynů,“ říká Anna Strejcová, spoluzakladatelka spolku. Připomíná i další ekologický rozměr: například na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15,5 tisíce litru vody. U čokolády je to dokonce 24 tisíc litrů.
Pavel Mikoška, ředitel kvality obchodního řetězce Albert a současně viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, zase v rozhovoru pro Český rozhlas upozornil, že současné vysoké ceny a množství různých slevových akcí mohou k plýtvání s potravinami paradoxně přispívat. Mnozí zákazníci totiž chtějí ušetřit, takže si v akci pořídí více, než jsou pak schopni spotřebovat. „Když si někdo nakoupí místo jednoho kila dvě, pak to všechno nezkonzumuje a třeba dvacet procent z toho vyplýtvá, je to zbytečné,“ konstatoval Mikoška.
