Obsedantní narcis. Kurz připomíná v boji s novináři Babiše

Narcis, který je posedlý svým mediálním obrazem. Tak je v Rakousku vnímán kancléř Sebastian Kurz, který vyčítá médiím, že upozorňují na jeho skandály. Kritikou novinářů připomíná Andreje Babiše.

Obsedantní narcis. Kurz připomíná v boji s novináři Babiše
Sebastian Kurz, ilustrační foto | Shutterstock.com

Spílání novinářům za to, že kladou nepříjemné otázky a chtějí vysvětlit aféry spojené s vykonáváním vysoké exekutivní funkce nebo skandály jeho spolupracovníků. To mají společné rakouský kancléř Sebastian Kurz a jeho český protějšek Andrej Babiš. Rakouský šéf vlády byl dlouho považován za hvězdu politické scény, protože se už v jednatřiceti letech stal premiérem. Nejprve vládl jako šéf rakouských lidovců (ÖVP) společně se Svobodnými (FPÖ), nyní šéfuje vládě s rakouskými Zelenými. 

I když je Kurz doslova posedlý svým PR – stejně jako Babiš – , jeho mediální obrázek začíná dostávat u sousedů stále rozporuplnější rysy. Kurzova „mediální válka“ se připomíná v souvislosti s udělením ceny Freedom Prize of the Media, za kterou stojí mnichovský mediální dům Weimer Media Group. Odůvodnil to tím, že předseda vlády staví mosty ve společnosti a v mezinárodní politice. V minulosti cenu získal otec perestrojky a poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov nebo dlouholetý šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Neakceptuje novináře a fakta

Rakouští novináři to ale vidí jinak. Svobodu projevu, demokracii a politický dialog podle nich Kurz naopak svým jednáním systematicky podkopává. Používá při tom finanční nátlak a přímé zastrašování. „Kurz nedokáže akceptovat, že úkolem novinářů je kontrolovat fakta a poskytovat zprávy,“ zdůraznil bývalý novinář Helmut Brandstätter, dlouholetý šéfredaktor deníku Kurier, který je od roku 2019 poslancem liberální strany Nové Rakousko a Liberální fórum (NEOS).

Mladý šéf rakouské vlády prý bere žurnalistiku pouze jako nástroj svého mediální obrazu, jež nemá mít funkci kontroly zneužívání moci politiků. Napadání kritických médií od vládnoucích „neliberálních demokratů“ stále více ovládá politickou scénu nejen v Rakousku, ale i v České republice, Maďarsku a Slovinsku, napsal web Politico. Rakousko ale nemá negativní historickou komunistickou zkušenost jako okolní země, proto je chování Kurze o to více překvapující. 

Rakouská vláda nedávno vyčlenila 210 milionů eur (5,4 miliardy korun) na svou prezentaci v médiích do roku 2024. Novináři a média jsou v zemi na Dunaji fakticky upláceni, aby o premiérovi psali pouze pochvalně, připomenul Milan Nič z berlínského think-tanku Německá rada pro zahraniční vztahy. Největší příjmy z reklamy od státu podle něj dostávají hlavně bulvární deníky, jež podporují Kurze. Tato politika připomíná praktiky maďarské strany Fidesz Viktora Orbána, tvrdí Nič. 

Nátlak na veřejnoprávní média

Rakouský předseda vlády je kritický vůči veřejnoprávním médiím. Vídeň zrušila vydávání právních oznámení v deníku Wiener Zeitung, který patří mezi jedny z nejstarších novin na světě. To bude znamenat velké ekonomické potíže pro list, který byl založen v roce 1703 a vlastní jej vláda. 

S nepřízní rakouského kancléřství se potýká i veřejnoprávní televize ORF, jež rovněž upozorňuje na skandály vládních lidovců i samotného Kurze. Také tam si novináři ve zpravodajství stěžují, že kancléř zasahuje do skladby zpráv a bude chtít ovlivnit volbu nového ředitele televize za někoho, kdo mu je nakloněn. V Česku je pověstný odporem k ČT prezident Miloš Zeman, ale ani Babišovi nevoní kritické pořady ve veřejnoprávní televizi.

Kurz je posedlý svou prezentací v médiích a na sociálních sítích. Ve svých službách má osm desítek lidí v oblasti komunikace a PR, včetně několika fotografů. To je mnohem více personálu, než má řada rakouských médií. „Kurz je posedlý tím, jak ho média vykreslují, jak je vnímán, fotografován a hodnocen,“ tvrdí editor regionálního deníku Kleine Zeitung Hubert Patterer. Překračuje to i běžné normy narcismu, shodují se rakouští novináři.

Kurz si například stěžoval na fotografii pořízenou během pandemie, ze které vyplývá, že nedodržoval potřebné sociální rozestupy, i když neustále na Rakušany apeloval, aby dodržovali nařízení vlády. Odmítl uznat, že udělal chybu, komentoval to Patterer. 

Tryskáčem Putinova kamaráda

Kurzovi se v poslední době nelíbily zprávy o tom, že použil soukromý tryskáč k cestě z Izraele do Rakouska, který přes firmu Avcon vlastní ukrajinský oligarcha a Putinův spojenec Dmytro Firtaš, který žije ve Vídni. Jeho vydání žádají Spojené státy kvůli podezření z korupce a zapojení do organizovaného zločinu. 

Připomíná to nedávné vyjádření Andreje Babiše, který apeloval na novináře, aby také psali o něčem pozitivním, nejen o tom, jak se vládě něco nedaří, například rychlost očkování. Zprávy o nálezu estébácké karty na Slovensku nebo Faltýnkově deníčku připomínající chování mafiánského bosse Babiš zásadně bagatelizuje nebo popírá. Neobjevují se ani v médiích, která ovládá prostřednictvím svěřeneckých fondů.

Na kritiku střetu zájmů, kterou potvrdila i Evropská komise, reaguje tak, že za ní stojí „profesionální udavači“ z Pirátské strany. Strany, jež poráží jeho hnutí ve volebních průzkumech. Lidovcům se v Rakousku daří udržovat první místo, ale podpora voličů v dubnu meziročně klesla ze 46 procent na 33. 

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní