Konec uhlí se odkládá. Čína plánuje více tepelných elektráren

Energetická krize v Číně se promítla i do energetické koncepce země. Bude stavět více uhelných elektráren. To vyvolává před klimatickým summitem v Glasgow kritiku.

Konec uhlí se odkládá. Čína plánuje více tepelných elektráren
ilustrační foto | Shutterstock.com

Energetická krize, která se projevuje růstem cen energií na celém světě a v Česku vedla ke krachu dodavatele Bohemia Energy, je z velké části způsobena problémy v čínské ekonomice. Výpadky elektrické energie postihly v druhé největší ekonomice světa domácnosti i průmyslové podniky a způsobily, že komunistické vedení Číny přehodnocuje svoje klimatické závazky. 

Čína hodlá postavit více uhelných zdrojů, aby se předešlo komplikacím při výrobě elektřiny. To ale výrazně komplikuje cíl Spojeného království, které chtělo během klimatického summitu v Glasgow prosadit globální dohodu o postupném vyřazování uhlí z elektroenergetiky. Konference OSN se koná od 31. října do 12. listopadu. 

Čínský premiér Li Kche-čchiang hovořil o nutnosti pravidelných dodávek energie a s tím i posunutí cílů, že emise uhlíku budou v asijské velmoci kulminovat v roce 2030 a pak se budou snižovat až do roku 2060, kdy chtěl původně Peking dosáhnout uhlíkové neutrality. Tato ambice se musí přehodnotit, oznámil. 

Podle původních slibů by to znamenalo, že by říše středu musela odstavit šest stovek uhelných bloků a nahradit jejich výkon čítající 364 gigawattů obnovitelnými zdroji. Čína se také zavázala, že nebude financovat stavbu uhelných elektráren v zahraničí. 

Nejmodernější uhelné elektrárny

Li nyní zdůraznil, že čínská politika musí být postavena na vlastní produkci energií a musí využívat nejmodernější technologie pro stavbu nových uhelných bloků. Hovořil také o zintenzivnění průzkumu vlastních ložisek ropy a zemního plynu. Peking je přitom největším emitentem skleníkových plynů na světě a jeho klimatické ambice jsou klíčové při globálním snižování emisí uhlíku.

Posun v klimatické politice Číny bude zřejmě jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu. Britský předsedající summitu Alok Sharma přitom prohlašoval, že dohoda o konci využívání uhlí má být klíčovým výstupem po konferenci OSN, na kterou se chystá i klimatická bojovnice Greta Thunbergová. Švédská aktivistka oznámila, že je ochotna jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem, ale že od rozhovorů moc nečeká. Opakuje, že vrcholní politici o klimatu a snižování emisí jen mluví, konkrétní kroky nevidí. 

Odborník na čínskou politiku z Oxfordské univerzity George Magnus vysvětlil, že Peking musí revidovat své klimatické plány v konfrontaci se současnými problémy čínské ekonomiky. Obtíže na čínském energetickém trhu jsou hlubší než ve zbytku světa, protože trh není liberalizovaný a ceny jsou uměle udržovány na nízkých úrovních. Řada elektráren musela ukončit výrobu. K tomu ještě negativně přispívá kolaps realitního obra, společnosti Evergrande. Magnus dodal, že vždy, když Čína čelila ekonomickým problémům, zvýšila těžbu uhlí a nyní to dělá znovu. 

Francie bude investovat do jádra

Čína není jediná, která přehodnocuje své klimatické a energetické plány. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země musí více spoléhat na jádro, protože je šetrné ke klimatu a zároveň je bezpečnou variantou produkce energie. 

Představil předvolební program investic ve výši třiceti miliard eur (762 miliard korun), jehož součástí je také posílení jaderného sektoru. Spoléhá rovněž na výstavbu nových menších modulárních reaktorů. Země už nyní vyrábí ze sedmdesáti procent elektřinu z jádra. I proto je hlavním advokátem uznání jádra jako zeleného zdroje v celé EU. Rovněž Macronovi konkurenti z konzervativního a pravicového politického spektra podporují rozšiřování jaderných kapacit. 

O budování nových jaderných kapacit uvažuje i Austrálie, která ze sedmdesáti procent spoléhá na spalování uhlí a zemního plynu. Na kontinentu funguje pouze jeden výzkumný reaktor. Diskusi ovlivnilo také rozhodnutí vlády využívat jaderné ponorky. Technologie mají dodat Američané a Britové.