Není uhlí, není elektřina. Problémy Číny zdražují energie celému světu

Nedostatek uhlí způsobil, že Čína vyrábí málo elektřiny. S jejími dodávkami i s dovozem uhlí má pomoci Rusko. Problémy v asijské ekonomice vedou k růstu ceny fosilního zdroje na celém světě.

Není uhlí, není elektřina. Problémy Číny zdražují energie celému světu
Těžba uhlí - ilustrační foto | Tomáš Novák

Druhá největší ekonomika světa vyrábí málo elektřiny. Pomoci by mělo sousední Rusko. Tamní státní firma Inter RAO, jež vyváží elektřinu do Mongolska a Číny, tvrdí, že dostala od Pekingu žádost, aby dodávky navýšila. S problémy se potýká hlavně severovýchod země, řada průmyslových podniků musela omezit výrobu. 

Guvernér provincie Ťi-lin, jež sousedí se Severní Koreou a Ruskem, Chan Ťün vyzval, aby se rovněž zvýšily dodávky uhlí z Ruska, Mongolska a Indonésie. Nedostatek elektřiny v regionu se projevil kromě ochromení průmyslu i vypnutím semaforů, výtahů v obytných domech a došlo k výpadkům v pokrytí mobilním signálem. Dodavatel energií v Ťi-linu, hlavním městě provincie s 4,5 milionu obyvatel, dokonce varoval před komplikacemi při dodávkách vody kvůli nedostatku elektřiny. 

Další problémy se čekají s nástupem topné sezony a následující zimy. Omezení dodávek elektřiny se netýká jen severovýchodu země, celkem postihlo dvě třetiny čínských provincií. V ohrožení jsou i továrny globálních společností Apple a Tesla, zasažena byla severočínská města Šen-jang a Ta-lien celkem s třinácti miliony lidí, informovala agentura Reuters.

Komplikace vznikly tím, že Čína přestala dovážet vysoce kvalitní uhlí z Austrálie jako trest za to, že australská vláda kritizuje Peking. Zlobu čínských komunistů si Canberra vysloužila především žádostí o nezávislé vyšetření šíření viru z Wu-chanu. Dříve také vyloučila z budování mobilní sítě 5G firmu Huawei.

Investiční banka Goldman Sachs odhadla, že nedostatkem energií je zasaženo 44 procent čínského průmyslu, což bude mít za následek zpomalení růstu HDP ve třetím kvartálu o jeden procentní bod, v posledním čtvrtletí tohoto roku dokonce o dva procentní body. 

Cena uhlí letí nahoru

Ceny uhlí se v Číně dostaly na historická maxima, přesáhly 200 dolarů za tunu. Vysoká poptávka v největší asijské ekonomice žene hodnotu kontraktů s uhlím po celém světě. Ceny v Rotterdamu už jsou vyšší než v roce 2008. Na začátku roku stála tuna uhlí 80 dolarů, nyní to je přes 250 dolarů.

Čína už oznámila, že bude uhlí nakupovat za jakoukoli cenu, aby zajistila dostatek tepla a elektřiny pro nastávající zimu. Uhlí se na energetickém mixu Číny podílí šedesáti procenty. Letos zvýšila import fosilního zdroje z Jihoafrické republiky i z Ruska. 

 
Futures na uhlí v Rotterdamu

Komoditní analytici tvrdí, že další zvýšení dodávek „černého zlata“ z Ruska nebude snadné, protože musí uspokojit rostoucí poptávku i z Evropy, Japonska a Jižní Koreje. S tím, jak roste cena zemního plynu, se zvyšuje poptávka i po uhlí, které používají tepelné elektrárny. 

David Fishman z poradenské společnosti Lantau Group, který se specializuje na čínský energetický trh, vidí jedinou cestu z energetické krize v tom, že se bude těžit ve světě opět více uhlí. I když to je z pohledu emisí nepopulární myšlenka, bez zvýšení produkce nebude možné ceny energií snížit. Čínští politici plánují, že ekonomika musí do roku 2025 stavět nové uhelné bloky, aby dokázala vyrovnat energetické šoky.

Lauri Myllyvirta z helsinského Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu ale tvrdí, že výrobní kapacity jsou v severovýchodní Číně dostatečné, uhelné elektrárny mají instalovaný výkon sto gigawattů. Problém vidí spíše v tom, že si nevytvořily zásoby uhlí, a proto nevyrábějí dostatek elektřiny.