Německá elektrická síť narazila na strop. Oranienburg u Berlína nedovoluje nové přípojky

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Celý článek
0

Čínský postrach automobilek chce dominovat i vlakům a zelené energetice

Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.

Celý článek
0

Prodloužená ruka Číňanů. Nová zjištění jsou pro TikTok zdrcující

Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.

Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.

Celý článek
0

Kde by se ta důvěra asi vzala?

Cokoli může otřást důvěrou ve stát a jeho instituce, budiž právem vnímáno s vysokou mírou ostražitosti.

To, že ctíte Ústavní soud, ještě neznamená, že jsou nekritizovatelná všechna jeho rozhodnutí. Zejména by však vážnost úřadu odpovídající jeho významu měli ctít samotní jeho představitelé, jak na to upozornil třeba exguvernér centrální banky Miroslav Singer.

Ono se totiž při všem (oprávněném) naříkání na absenci důvěry ve vládní konání často zapomíná, že v Česku není vysoká ani důvěra mezi lidmi navzájem a že tento stav s nepatrnými časovými přestávkami trvá mnoho let. Už na začátku 90. let jen 30 procent Čechů odpovědělo kladně na otázku „většině lidí se dá věřit“.

 

I v jemnějším členění, kdy chcete, aby na tuto otázku lidé odpověděli na škále od nuly do deseti (jakože nejlepší), jsme dopadli hůře než sousední země.

 

Nevěříte-li ani sousedovi, proč byste měli věřit institucím, takže dopadáme i v tomto neslavně. Ve většině zemí platí tato přímá úměra, že kdo věří lidem, věří zpravidla i státu a jeho institucím, i když (ne)důvěra může být hodně diferencovaná – někde věří policistům a soudům, ale nevěří vládě (třeba v Británii). Pozoruhodné ovšem je, s jak nízkým kapitálem důvěry pracuje „jižní křídlo EU“ a Francie.

 

Co z toho vyplývá? Že by všechny osoby v řídícím postavení měly vycházet z toho, že kapitálu důvěry věru není na rozdávání. Důvěra v instituce byla v Česku nízká už v časech, kdy společnost zdaleka ještě nebyla tak rozpolcená, unavená a rozhořčená jako teď.

Nemusíme dojít až k unavenému vachmanovi, jehož připomíná Mirek Singer, nicméně v situaci, v níž se nacházíme, je neradno přepínat struny. To, že může opozice padnout do pasti, nachystané zkušenějším taktickým hráčem, na což hezky upozornil kolega Páral, by se pak jevilo jako pouhé malé škobrtnutí.