Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Aktuální protesty nejsou ojedinělou akcí. Je zde jasná paralela s protesty proti Topolánkově a Nečasově vládě, říká v rozhovoru pro Hrot24 sociolog Jiří Navrátil z Masarykovy univerzity
Vzhledem k tomu, že nemáme data přímo o účastnících protestů, se to dá říci těžko. Ale z hlediska organizací, které protesty organizovaly, to skutečně odpovídá: šlo převážně o školské, univerzitní, „úřednické“ a lékařské odbory na straně jedné (včetně jednotlivých škol a fakult, kde odbory nejsou přítomny, a studentských iniciativ), a pak zejména o KOVO a odbory v průmyslu, obchodu nebo hasičské a policejní odbory na straně druhé.
Polarizace je zde myšlena spíše jako odlišnost než konflikt. Nepochybně mezi sociálními skupinami, které se v odborech převážně organizují, existují velké ekonomické a kulturní rozdíly. Navenek jsou nicméně odbory v situacích, kdy existuje „společný nepřítel“, schopny tyto rozdíly překonat a soustředit se na dosažení svého cíle při vyjednávaní nebo protestu.
Nutno podotknout, ze strategie českých odborů jsou typicky velmi mírné čili většinově mluvíme o dosažení určitého znění kolektivních smluv, zohlednění situace některých zaměstnaneckých skupin při jednání na tripartitě a podobně. Nezaznamenal jsem v poslední době velké spory mezi různými odborovými organizacemi z hlediska kladení konkrétních požadavků a vyjednávaní. To se mimochodem stalo před několika lety například v případě poštovních nebo železničních odborů. Šlo ale typicky o spory uvnitř sektorových odborových organizací, ne mezi různými odborovými svazy, nebo dokonce centrálami.
Toto je cílem našeho dalšího výzkumu, konkrétní odpovědi tak tady ještě nemáme. Ale vzhledem k tomu, že s vyšším vzděláním (respektive se stoupajícím příjmem) se mění rovněž politické preference, lze tvrdit, že i politické preference členů českých odborů jsou velmi různorodé.
Neznáme tato data o jednotlivcích, ale sledujeme strategie organizací: z dlouhodobého hlediska vidíme, že odbory koordinují velké protestní akce v době, kdy vnímají ekonomickou situaci jako prekérní a plánované strategie vlády jako ohrožující zájmy konkrétních skupin zaměstnanců. Je důležité uvést, že hrozba je zde definována ne jako objektivní faktor (například pokles HDP), ale jako sdílené přesvědčení o tom, že ekonomická situace je špatná nebo že vláda ohrožuje určitou sociální skupinu.
Toto je výsledkem kolektivních procesů interpretace, kde hrají důležitou roli právě organizace. Občané/zaměstnanci se pak buď nechají, nebo nenechají o této hrozbě přesvědčit a podle toho dále jednají.
Socioekonomická témata jsou veřejně artikulovaná velkým množstvím aktérů. Nejde nutně o přímé ekonomické požadavky (růst mezd a podobně), ale například o studenty odmítající školné, pacienty bojující proti poplatkům ve zdravotnictví, protesty proti ochraně duševních práv, zájmové skupiny odmítající různé daně, iniciativy požadující více peněz na kulturu atd.
Z hlediska nedávné historie určitě nejde o ojedinělou akci, je zde jasná paralela s protesty proti Topolánkově nebo Nečasově vládě a jejich politice škrtů. Vše bude záležet na strategii vlády – pokud projeví zájem jednat a vyslyší alespoň některé požadavky odborů, je zde vysoká pravděpodobnost, že náš nečekají široké protestní akce, ale spíše ojedinělé protesty jednotlivých odborových organizací nebo skupin.
V opačném případě lze očekávat utváření široké koalice odborů a dalších skupin, které budou své požadavky formulovat mimo půdu politických institucí.
Pokud jde o nárůst odborových protestů, ty nyní zažívá třeba Spojené království. Společnou máme zejména snahu vlád o prosazení politiky škrtů v situaci, kdy je velká část společnosti ekonomicky poškozena následky pandemie covidu, rostoucími cenami energií a celkově vysokou inflací.
Jinak lze obecně říci, že z dlouhodobého hlediska se socioekonomické protesty častěji objevují v těch zemích, kde jsou socioekonomická témata (daně, sociální politika, hospodářská politika) v hlavním politickém diskurzu, tedy typicky na půdě parlamentu, spíše upozaděna a politická elita se jim nevěnuje. To je například situace takzvaných kulturních válek, kdy se hlavními politickými tématy stávají hodnoty či otázky víry (homosexualita, náboženská víra, politika rodu a etnicity).
Jiří Navrátil (43)
