Fiasko s kurzarbeitem. Antivirus se prodlouží

Vládní strany se nejsou schopné dohodnout na legislativě ke kurzarbeitu. Původně měla platit od loňského září.

Fiasko s kurzarbeitem. Antivirus se prodlouží
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) | Profimedia.cz

Září, říjen, listopad, potom nejpozději leden. A nakonec ani ten ne. Čekání na program Kurzarbeit, který má dlouhodobě pomáhat udržet zaměstnanost během ekonomických krizí, pokračuje. Už v závěru února přitom měl končit program Antivirus, jakési dočasné řešení pro zkrácené pracovní úvazky podporované státem.

Na vině průtahů jsou rozpory uvnitř vlády. Představy o podobě legislativy, která má nahradit dočasné programy Antivirus, se liší právě především mezi ČSSD a ANO.

Návrh zákona o státní podpoře pro dočasně nevyužité zaměstnance se bude ve sněmovně ve třetím čtení projednávat ve druhém únorovém týdnu. S ohledem na desítky pozměňovacích návrhů, které poslanci k legislativě mají, se dají čekat dlouhé diskuse. Poté navíc musí zákon schválit také Senát, kde rovněž nepanuje názorová shoda. Představa, že by hotový zákon stihl prezident Miloš Zeman podepsat do konce února, kdy končí současný program Antivirus, je iluzorní.

České firmy se přesto zřejmě vyhnou nejčernějšímu scénáři. Reálně hrozilo, že s koncem února kvůli evropským pravidlům nebude možné Antivirus dál prodloužit. Podniky by se tak ocitly před velkým problémem: o práci by přišly zřejmě až desítky tisíc lidí a nezaměstnanost by skokově vzrostla.

Brusel nicméně nakonec Česku i dalším zemím vyšel vstříc. „Minulý pátek rozhodla Evropská komise o rozšíření finančního rámce, a tím pádem vzniká prostor pro prodloužení Antiviru. Já jsem se zmínila, že ho budeme muset prodloužit,“ tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Souhlasí s ní i firmy a odboráři: navrhují Antivirus nechat v platnosti až do konce dubna.

Doma za 70 procent

Aktuálně má zřejmě největší šanci návrh poslance ČSSD Romana Sklenáka. Ten mírně upravuje původní verzi Jany Maláčové a inspiruje se německým modelem. Ve stručnosti, jeho základem je možnost kompenzovat až 70 procent mzdy zaměstnancům firem, kteří nejsou vytížení kvůli krizi. Doma by přitom s náhradou mzdy mohli zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to maximálně rok.

O tom, kdy se program spustí – tedy jestli je opravdu ta správná krize –, by i podle Sklenákova návrhu měla rozhodovat vláda. „Konkurenční“ pozměňovací návrhy se liší především v parametrech, například výši náhrady nebo způsobu, jak by se z pomoci odvádělo sociální pojištění.

Nespokojenost ze strany firem, které žijí v nejistotě, kvůli odkladům roste. Na jednáních s podnikatelskými svazy už několikrát došlo ke shodě, kterou nakonec politici shodili ze stolu. „O kurzarbeitu jednáme intenzivně od loňského jara. Na tripartitě jsme se už na podzim shodli na jeho podobě. Nyní se ale zasekl v Poslanecké sněmovně. Za svaz jsme jednoznačně podpořili komplexní pozměňovací návrh ministerstva práce a sociálních věcí,“ konstatuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Na vhodnost vyměnit do značné míry plošný Antivirus za dlouhodobý kurzarbeit s jasnými pravidly upozorňují i ekonomové. Současný stav podle nich udržuje při životě i neperspektivní firmy. Současná, stále relativně nízká nezaměstnanost kolem 4,5 procenta je pouze lakování nehezké reality na růžovo. Pro ilustraci – Antivirus využilo až 67 tisíc tuzemských firem pro zhruba 930 tisíc zaměstnanců.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní