Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Český vyhledávač letenek Kiwi.com hlásí rekordní výsledky. Konečně už není ve ztrátě a chce uzavřít mír s aerolinkami, s nimiž dosud spíše bojoval než spolupracoval.
Český vyhledávač letenek Kiwi.com hlásí rekordní výsledky. Konečně už není ve ztrátě a chce uzavřít mír s aerolinkami, s nimiž dosud spíše bojoval než spolupracoval.
Proč firmy, kterým stát v krizích vydatně pomohl, raději „sedí“ na penězích, místo aby je investovaly a pomohly tak nastartovat hospodářství?
V nedávných krizích stát firmám pomohl, teď by mu to měly vrátit a ne sedět na penězích, které si uškudlily, říká analytik Miroslav Zámečník. Ohlíží se přitom jak na nedávnou covidovou pandemii, která přidusila byznys, tak i na válku na Ukrajině a s ní spojenou prudkou inflaci a extrémně drahé energie. V obou těchto případech vlády sahaly k výrazným úlevám pro firmy a podniky. Ty teď však ušetřené peníze nechtějí dále investovat a tím pomoci pořádně rozběhnout ekonomiku.
A jde i o další sektory. „Třeba zemědělství, lesnictví a rybolov je v takové situaci, že od roku 2020 se jeho objem vkladů v bankovním systému zvednul o skoro 55 procent. Zpracovatelský průmysl, který byl stíhán všemi poruchami v dodavatelských řetězcích, sedí momentálně na 213 miliardách,“ líčí Zámečník v Hrotcastu, pravidelném podcastu Hrotu24.
Co je ale důvodem, že společnosti i nadále „sedí“ na penězích, místo aby je pustily do ekonomiky? „Firmy se bojí, co bude dál,“ říká ekonom. A právě strach je podle něj důvodem, proč si podnikatelé raději dělají rezervy, než aby riskovali. „Třeba Green Deal jsme si vymalovali v tak strašně černých barvách, že se ho opravdu bojíme,“ dodává.
Stát měl podle něj byznysu sice pomáhat, ale způsobem, kdy by mu půjčky později firmy musely vrátit i s úroky. Společnosti, které si stěžovaly na krizi a braly státní pomoc, si klidně vyplatily dividendy. A to je podle něj špatně.
Co je demoralizace v byznysu? Čemu brání další regulace? Proč Evropa ztrácí konkurenceschopnost? Namaže si nás třetí svět „na chleba“? Poslechněte si pravidelný Hrotcast.
