Makroanalýza: Křeček průmyslníkem

Němci jedou, Češi ještě o chlup lépe. A všichni zuřivě schraňují zásoby.

Makroanalýza: Křeček průmyslníkem
Podle statistiků k meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů. | Archiv

Začněme dobrou zprávou, těch není nikdy dost: Německý průmysl je už šest měsíců za sebou ve vztlaku a Česko stoupá s ním. Průmyslová produkce u nás v říjnu po očištění o vliv počtu pracovních dní reálně meziročně vzrostla o 1,3 procentA. A kdo byl tahoun? Automobilový průmysl, když podle statistiků k meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla právě výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +2,6 procentního bodu, růst o 13,9 procenta). 

Na první pohled to jsou famózní čísla, kdyby jim na jaře nepředcházely ještě mnohem hlubší propady a třeba automobilový průmysl téměř dva měsíce nestál úplně. Když je vyšší dynamika nových zakázek, což v případě statistiky za říjen 2020 platí, protože ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 5,2 procenta, je to naděje i do budoucna. Oživení přichází zvenčí, protože nové zahraniční zakázky stouply o 8,4 procenta, zatímco v případě tuzemských objednávek byl registrován pokles o 1,7 procenta.

 

O dobrý výsledek se opět zasloužil „automotive“, jehož příspěvek k naplnění celkové zakázkové knihy představoval (díky růstu o 11 procent) zhruba čtyři pětiny, tedy 4,3 procentního bodu. Dobře se držela elektrotechnika (růst o 8,2 procenta) a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (růst o 4,2 procenta). 

Druhá vlna průmysl tolik nepostihla

Vzhledem k příchodu druhé vlny covidu-19 nejen do Česka, ale i do Německa je sledování předstihových ukazatelů důležitější než čísel vztahujících se k minulosti. Nejčerstvější pohledy do budoucnosti ukazují slušně naplněné zakázkové knihy v Německu, především díky oživené zahraniční poptávce, a jsou vzpruhou pro všechny ekonomiky, které jsou na něj těsně navázané. Pro Česko to platí v míře vrchovaté a na grafech je to krásně vidět.

 

Indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu v Česku potvrzují to, že na rozdíl od jarní vlny nebyl tentokrát průmysl, včetně klíčových automobilek a jejich subdodavatelů, ani zdaleka tolik postižen. Podle specializované poradenské firmy IHS Markit dokonce do té míry, že hlavní index vzrostl na hodnotu 53,9 z říjnových 51,9 (zjednodušeně řečeno: cokoli nad 50 je „dobře“), což je „nejvýš od října 2018 a nejsilnější zlepšení stavu českého zpracovatelského sektoru za více než dva roky. Index se zvýšil posedmé od letošního dubnového propadu“. 

Homo se assecurans

Čemu za to vděčíme? Český ekonom Jiří Hlaváček přišel někdy v 80. letech s konceptem „homo se assecurans“, který popisoval chování podniku v podmínkách plánovaného hospodářství: aby se zajistila plynulost výroby, musely se držet vysoké zásoby všech „vstupů“ – úzkoprofilovými profesemi počínaje a posledním pozinkovaným plechem konče. Čím více „řešily“ řídící orgány váznoucí „dodavatelsko-odběratelské vztahy“, tím víc tehdejší „supply chain“ skřípal.

Přišel covid-19 a pamětníci mezi zásobovači vyloženě pookřáli vzpomínkami na časy, kdy jejich šikovnost rozhodovala o tom, zda bude splněn plán a vypláceny prémie. Neboť i letos na jaře byl dodavatelský řetězec narušen a pro nedostatek vstupů museli zastavit výrobu i ti, kteří nebyli přímo vystaveni propadu poptávky. Takže se nedivte, že takto poučeni, chtěli se všichni předzásobit a tím se nedobrovolnému přerušení výroby vyhnout. Profesor Hlaváček musí mít radost, jak na jeho křížence člověka s křečkem opět jednou došlo.

„Zajišťování se“ ale ještě neznamená, že jsme na začátku hezké křivky, která se záhy promítne do robustního ekonomického oživení. Vnímání nejistoty ovlivňující chování podniků je patrné i z faktu, že do investic se nikdo nehrne, naopak se nadále hromadí vklady v bankách a nové zaměstnance nabírají jen obory, kterým vyloženě fouká vítr do plachet.

 

Pořád ještě před podniky stojí řada neznámých, které mají určující význam pro to, kdo vyjde z koronakrize posílen a kdo nevydržel. Vlády sice proti přírodním procesům zdaleka nejsou bezmocné a na jejich kompetenci záleží, ale jejich limity ukazuje samotný fakt, že se v Evropě podzimním epidemickým nárůstům nevyhnul nikdo. 

Vánoční seozona přináší politický imperativ „uvolnit“, což není dobrá zpráva jen pro byznysy závislé na sezonní prodejní špičce letos více než kdykoli předtím. Není to jen dobrá zpráva pro veřejnost, trpící „lockdown fatigue“ všude, kde se karantenní opatření zaváděla s různou mírou jejich respektování a vymáhání. Je to také dobrá zpráva pro koronavir, který se těší na nové hostitele.

Třetí vlna přijde, protože známou neznámou je, že s tím očkováním to u nás nedopadne jako s provotřídně připravenou a ještě lépe provedenou operací, ale jako obvykle.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Holding do nepohody
  • Ať učí, kdo umí
Objednat nyní