Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Zapsání těžkých bolestí zad do seznamu nemocí z povolání má zatím ze strany postižených jen velmi malou odezvu. Na vině je přísná legislativa
Měla to být velká věc, když vláda řekla, že těžká onemocnění páteře uzná jako nemoc z povolání. Stovky tisíc lidí s bolestmi zad v tu chvíli zpozorněly. Pokud by jim totiž lékaři přiklepli takovou diagnózu, získali by nárok na odškodné ve výši až několika set tisíc korun. Odborníci však upozorňovali, že vládou stanovená kritéria jsou příliš přísná, a ve výsledku se tak klasifikace nemoci z povolání dotkne jen velmi malého počtu postižených.
Po dvou měsících od nabytí účinnosti normy máme jasno – experti se nemýlili. O uznání zničených zad jako nemoci z povolání požádaly jen jednotky lidí.
„Tímto opatřením se nám podařilo ukončit více než pět let tahanic. Aktualizovali jsme seznam nemocí z povolání. Jeho součástí se tak stanou chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Díky tomu se podaří pomoci těm zaměstnancům, kterým těžká práce poškodila zdraví, někdy dokonce přinesla invaliditu,“ hlásila velkolepě v prosinci 2021 tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Šlo o labutí píseň kabinetu ANO a ČSSD podporovaného komunisty. Nařízení prošlo vládou 13. prosince. Jen o pár dní později, 17. prosince, byl do funkce jmenován dnešní sbor ministrů Petra Fialy.
Pro Janu Maláčovou šlo o velkou věc, která je přímo esenciální pro politiku sociální demokracie, již reprezentovala – tedy o opatření sloužící k podpoře zaměstnanců, zejména těch pracujících v těžkých provozech.
V rámci vládní tiskové konference ale nezaznělo, že vláda položku v seznamu nemocí z povolání zatížila řadou podmínek. Těch je tolik a jsou natolik striktní, že jimi takřka nikdo neprojde. Původní ministerský návrh byl přitom pro postižené výrazně vstřícnější. Proti však byli zaměstnavatelé. Ti byli v rámci tripartity ochotni kývnout pouze na okleštěnou variantu.
Média tedy zpočátku informovala o tom, že nemocí z povolání se nově staly „bolesti zad“ či „poškození páteře“. Reálně se však na vládní seznam dostala chronická onemocnění pouze části páteře – té bederní. „Odškodnění pacientů s těžkým poškozením bederní páteře v důsledku vysoké zátěže fyzickou prací by se mělo týkat zejména pracovníků ve stavebnictví, při dobývání surovin, u transportu těžkých nákladů, ale také ve zdravotnictví, pokud se prokáže, že u nich pravidelně docházelo k vysoké zátěži páteře,“ informoval Státní zdravotní ústav.
Rozplynuly se tak představy statisíců lidí, kteří pracují v kanceláři a k postižení jejich pohybového aparátu došlo vlivem špatné ergonomie – tedy proto, že neměli vhodnou židli, měli nesprávně položen počítač, jednoduše nedodržovali pravidla zdravého sezení.
„Aby pacient vyhověl kritériím pro uznání této nemoci, a tedy přiznání odškodnění, předpokládá se, že pracoval nejméně tři roky v profesi, v níž se pravidelně vyskytuje časté ohýbání trupu nebo úklony při držení, zvedání a přemisťování těžkých břemen. Dále musí splňovat kritéria stanovená nařízením vlády (viz box). Pokud pacient nevyhoví podmínkám, nemá na uznání nemoci z povolání naději. Lze očekávat, že tímto přísným sítem projde ročně přibližně dvacet až pětadvacet osob v celé České republice,“ uvedla již dříve profesorka Daniela Pelclová, emeritní přednostka Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Letos, tedy v první rok účinnosti opatření, se však očekával vyšší počet pacientů s uznanou nemocí. Hlásit se totiž mohli i ti, u kterých se jmenovaný zdravotní problém vyskytl již v období předchozích tří let. Podle ankety Hrotu mezi zdravotnickými zařízeními, která podle povolení ministerstva mohou vyhodnocovat žádosti o uznání nemoci z povolání (takzvaná střediska nemocí z povolání, viz box), je však počet žadatelů velmi nízký. Nepřesáhl dvacet osob, kladně se zatím lékaři vyjádřili jen k jednotkám případů.
Když někdejší ministryně Maláčová uváděla, že novinka se má týkat především těžce pracujících, jako typický příklad byli hojně uváděni horníci. Ti pracují ve velmi těžkých podmínkách, dopady náročné profese na jejich zdraví bývají až fatální.
V Moravskoslezském kraji, který byl těžbou zatížen historicky nejvíce z celé republiky, mohou nemoci z povolání posuzovat lékaři ve Fakultní nemocnici v Ostravě a dále v Karvinské hornické nemocnici. Avšak zatímco lidí s bolavými zády tu léčí spoustu, o uznání těžkého poškození páteře coby nemoci z povolání tu příliš velký zájem není.
„V tuto chvíli posuzujeme celkem čtyři žádosti. Jde o dva horníky, jednu pečovatelku a jednoho operátora výroby. Ani v jednom případě jsme zatím nevydali kladné stanovisko,“ shrnula statistiku žadatelů Andrea Vargová, mluvčí karvinské nemocnice. V Ostravě je situace ještě tristnější. „Nepožádal nikdo,“ sdělila Hrotu mluvčí tamní fakultní nemocnice Petra Petlachová. Jedním z důvodů však podle ní může být to, že primářka zdejšího Oddělení pracovního a preventivního lékařství Zdeňka Hajduková poctivě obeslala ostravské praktické lékaře a detailně je informovala o kritériích stanovených vládou.
„Podle paní primářky jsou tato kritéria skutečně velmi přísná. Díky tomu, že praktičtí lékaři mají detailní informace o tom, co konkrétně se posuzuje, k nám následně neposílají ty pacienty, kteří by ve výsledku neuspěli,“ sdělila Petlachová. Podobné „skóre“ hlásí i další ministerstvem schválená pracoviště – žádostí je maximálně v řádu jednotek.
Překvapením je, že o uznání nemoci z povolání více neusilují ani zdravotní sestry a pečovatelky ze sociálních služeb. I tyto profese totiž podle vládního zdůvodnění patří k těm rizikovým, pokud jde o nemoci páteře. Podle výzkumu Národního institutu SYRI si téměř sto procent českých všeobecných sester stěžuje na bolesti zad.
„Nárůst počtu osob trpících chronickou bolestí zad pozorujeme v řadě vyspělých zemí. Studie tam prokázaly, že obecné rozšíření bolestí dolní části zad se u všeobecných sester a pečovatelek jeví vyšší než u žen podobného věku v obecné populaci,“ sdělila k tomu Andrea Pokorná z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, která výzkum vedla. I za nezájmem sester o uznání nemoci z povolání mohou být tvrdé vládní podmínky.
Ačkoli tak s bolavými zády dle citovaného průzkumu zápasí takřka každá z nich, státem určená kritéria pro odškodnění jich pravděpodobně splňuje jen málo. Benevolentnější dikci nařízení by musela přijmout vláda na návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Ten zatím o takovém záměru neinformoval.
