Zbrojaři bojují o zakázky. Česko na nich vydělá, tvrdí

Zbrojnímu průmyslu hrozí hubená léta. O penězích na novou vojenskou techniku se jedná ve vládě a výrobci tuší, že mohou odskákat snahu politiků šetřit a zachraňovat zdevastovaný státní rozpočet.

Zbrojaři bojují o zakázky. Česko na nich vydělá, tvrdí
ilustrační foto | Armáda ČR

Zbrojaři se tedy pustili do společného lobbingu, který má politiky přesvědčit, že vojenské zakázky nejsou jen vyhozené peníze a že ve finále jde o pozitivní impulz pro celou českou ekonomiku. Ohánějí se studií poradenské společnosti EY, která poukazuje na pozitivní multiplikační efekty investic do výzbroje. 

Za komunikační kampaní stojí zejména zbrojně-průmyslový holding Czechoslovak Group mladého miliardáře Michala Strnada. Ten skupinu, kam patří třeba kopřivnická Tatra, výrobci radarů Eldis a Retia či letecké opravny JobAir, převzal po otci před dvěma lety. 

Ostatně studie EY se opírá o realizovanou zakázku na dvacítku velitelsko-štábních a spojovacích vozidel Pandur. Podle dokumentu se české ekonomice několikanásobně vyplatila. Přímé náklady na zakázku byly 1,6 miliardy korun, v řetězci dodavatelů ale vznikla hodnota pět miliard korun. Zakázka také vygenerovala pro české zaměstnance práci, která se dá přepočíst na zaměstnání pro 800 kvalifikovaných lidí na jeden rok.

Kopřivnická společnost Tatra Defence Vehicle je nositelem licence na vývoj, výrobu a prodej vozidel Pandur II 8x8 CZ, získané od původního zahraničního výrobce, španělské společnosti GDELS, která je evropskou dcerou americké GD Corporation. 

„Díky případové studii projektu Pandur jsme získali objektivní obraz, jak velký přínos má obranný průmysl pro naši ekonomiku,“ uvádí místopředseda představenstva skupiny CSG Miroslav Dorňák. „Nejedná se pouze o multiplikační ekonomické efekty, ale především se jasně ukazuje, že armádní zakázky se pozitivně odrážejí na zaměstnanosti a v neposlední řadě i domácích investicích do vědy a výzkumu. Právě tato témata pokládáme v rámci současných politických diskusí o rozpočtu ministerstva obrany za velmi důležitá. Případ pandurů bezesporu dokládá, že chystané zakázky, třeba projekt nových pásových bojových vozidel, mohou být obrovským stimulem pro celou českou ekonomiku,“ dodává.

Multiplikátor hodnoty zakázky na dvacítku pandurů v technologicky náročných verzích, které byly vyvinuty a vyrobeny převážně českým průmyslem, dosáhl dle EY hodnoty 3,2. To znamená, že jedna koruna vynaložená na zakázku v české ekonomice vygenerovala 3,2 koruny v navazujících odvětvích.

Zakázka byla plněna od roku 2017 do roku 2020. Za tu dobu společnost TDV, dodavatel pandurů, odvedla do státního rozpočtu na daních či odvodech 402 milionů korun. Přímé náklady na zakázku v české ekonomice činily 1,6 miliardy korun, přičemž nebyly započítány náklady na plnění zakázky v zahraničí.

Bude tento arzenál zbrojařům na zachování zakázek stačit? Ekonomové dobře vědí, že ačkoli podobné počty platí, lze s nimi operovat i u dalších oblastí. Multiplikační efekt je tradičním beranidlem filmařů, kteří lobbují za filmové pobídky, či zemědělců, kteří se tím snaží ospravedlnit dotace. 

Pravdou ale zůstává, a to zbrojařům vyvrátit nelze, že Česko je průmyslovou zemí, kde má zbrojní sektor velkou tradici a dnes i značný ekonomický výkon.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní