Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Kdo stojí za světovým úspěchem Xiaomi, které uspělo s chytrými telefony a teď jde dobývat trh s bateriovými auty?
Nenosí černé roláky ke krku, na veřejnosti se naopak klidně ukáže v tyrkysovém saku. Jinak je ale Lej Ťün, šéf čínského technologického zázraku Xiaomi, přirovnáván k vizionářskému Stevu Jobsovi. A jeho firmu teď dokonce válcuje tam, kde Apple selhal – pouhé tři roky mu stačily k tomu, aby vyvinul své vlastní elektroauto a dostal ho na trh. Kdo je tenhle čtyřiapadesátiletý Číňan, který velkolepě ohlásil své poslední velké byznysové dobrodružství?
Pochází z Wu-chanu, který v době jeho mládí ještě nebyl nechvalně proslulý jako ohnisko světové epidemie koronaviru. Lej Ťün začal svou kariéru jako programátor, v roce 1989 spolu se starším spolužákem z univerzity přišel se svým prvním produktem: šifrovacím softwarem distribuovaným na disketě.
Svou další společnost založil v hotelovém pokoji, prodávala počítače a software spolu s tiskovými a kopírovacími službami. „Jak se byznys rozrůstal, bylo stále těžší vydělávat peníze,“ vzpomínal na tuhle éru podle prestižního listu Financial Times.
A pak přišel předstupeň ke Stevu Jobsovi, kdy se Lej Ťün – s trochou nadsázky – stal takovým čínským Billem Gatesem – to když šéfoval Kingsoftu, čínské softwarové firmě produkující nástroje hodně podobné těm, které jsou součástí balíčku Microsoft Office.
Vynesla mu slušné jmění. Stále je držitelem 23 procent akcií společnosti, která je kótována v Hongkongu a je ohodnocena na čtyři miliardy dolarů, tedy okolo stovky miliard českých korun.
Svou největší byznysovou mašinu ale rozjel až ve třetím tisíciletí. Tři roky poté, co Jobs v roce 2007 přišel s prvním iPhonem, sestavil tým pro výrobu smartphonu s podobnými funkcemi. Telefony Xiaomi nabídly výborné funkce za příznivé ceny a díky masivnímu marketingu si okamžitě získaly zástupy fanoušků.
Xiaomi se během let stalo skoro synonymem pro levné, ale schopné telefony. Patří do úzké špičky těch největších producentů smartphonů na světě. Ne všude ale dokázalo opravdu prorazit.
Když se Lej Ťün vrhl do výroby prémiových telefonů, nedokázal pro ně najít dostatek zákazníků, kteří by si je koupili za ceny podobné těm, za něž své iPhony nabízí Apple. Čínský výrobce je tak nucen prodávat špičkové produkty s minimálními maržemi – loni byly dokonce čtyřikrát menší než ty, jež má firma z kalifornského Cupertina.
Xiaomi představilo své SU7
Asi nepřekvapí, že je šéf Xiaomi extrémně pracovitý. Když si vzal do hlavy, že naplno prorazí v elektromobilitě, začínal v kanceláři v sedm ráno a pracoval do desíti hodin do večera. Jeho blízcí spolupracovníci líčili, že projektu vlastního e-auta věnoval 70 až 80 procent svého času.
Lej Ťün chce mít ze své firmy jednoho ze tří nejlepších výrobců elektrických vozidel v Číně. To by ze Xiaomi navíc udělalo jednoho z největších výrobců bateriových aut na světě. Jeho továrna na okraji Pekingu může vyrobit 150 tisíc aut ročně, s plány na rozšíření, které by kapacitu zdvojnásobily.
Tvrdá práce se vyplatila: akcie Xiaomi počátkem týdne vystřelily o 12 procent v reakci na silnou poptávku po právě uvedeném modelu SU7, na nějž společnost zapsala přes sto tisíc předobjednávek. Zástupci firmy navíc sázejí na to, že její pověst otevře vozu dveře i globálně. Přeci jen jde o úspěšnou společnost, která je známá po celém světě.
Přesto není vše sluncem zalité. Xiaomi jde do boje o zákazníky na obrovsky konkurenčním čínském trhu s elektroauty, kde právě zuří nevybíravá cenová válka. Obrovská nabídka elegantních, levných a kvalitních elektrických aut v zemi zároveň podnítila řadu komentářů, kteří jsou k projektu skeptické.
Xiaomi nicméně stále spoléhá na své schopnosti i značku, navíc najalo řadu talentovaných lidí, kteří prošli Teslou, která pod dohledem svého zakladatele Elona Muska prakticky ovládá světový elektromobilní trh. „Tesla je něco jako vojenská akademie pro všechny, kdo chtějí uspět v segmentu elektroaut,“ řekl Financial Times jeden z dodavatelů automatizačního zařízení do továrny Xiaomi.
A Christoph Weber, generální ředitel inženýrské softwarové společnosti AutoForm, který spolupracoval s automobilovým oddělením Xiaomi v Šanghaji, přidává asi ten nejdůležitější aspekt toho, jak společnost s Lej Ťünem v čele funguje: „Myslí mnohem víc jako technologická firma, ne jako tradiční automobilka.“
Uvidíme, jak tenhle přístup uspěje.
