Voliči rádi nasedají do vítězného vlaku, říká k šancím ve druhém kole politolog

To, že Petra Pavla podporuje většina neúspěšných kandidátů z prvního kola prezidentských voleb, ještě neznamená, že generál má vítězství jisté, říká profesor Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Voliči rádi nasedají do vítězného vlaku, říká k šancím ve druhém kole politolog
Stanislav Balík | Foto: Masarykova univerzita (publikováno se svolením)

V neprospěch Andreje Babiše podle Balíka zase hraje to, že byl v prvním kole poražen, byť těsným rozdílem. „To může mít symbolický význam. Víme, že část lidí chce nasedat do vítězného vlaku, byť třeba do posledních vagonů,“ míní.

Když se sečtou hlasy z prvního kola pro Petra Pavla a jeho následné podporovatele Danuši Nerudovou, Pavla Fischera a Marka Hilšera, dává to dohromady téměř 59 procent. Zdá se tedy, že by generál Pavel měl druhé kolo vyhrát. Ale tak jednoduché počty to asi nejsou, že?

Určitě ne. Vidíme, že voliči dávají čím dál méně na doporučení celebrit, ať už politických, nebo společenských, uměleckých či sportovních. Spíše se rozhodují podle jiných kritérií. Koneckonců jsme to viděli v Moravskoslezském kraji, kde dvě velké politické celebrity hnutí ANO – hejtman Ivo Vondrák a ostravský primátor Tomáš Macura – jasně před prvním kolem řekly, že nebudou volit Andreje Babiše, ale Petra Pavla. Bylo kolem toho velké mediální pozdvižení, ale i tak Andrej Babiš v Moravskoslezském kraji obrovsky vyhrál a byl to jeden z jeho nejúspěšnějších regionů.

Přesto se zdá, že výchozí pozice generála Pavla je výhodnější než jeho konkurenta, expremiéra Babiše. Je to tak?

To si úplně nemyslím. Právě proto, že nemůžeme takto jednoduše sčítat hlasy z prvního kola. Záleží na tom, nakolik se generálu Pavlovi podaří mobilizovat voliče. Jednak ty své, kteří ho podpořili v prvním kole, tedy že má smysl přijít i v druhém kole. Nezapomeňme, že lidem tentokrát nepřijdou volební lístky do schránky, mnozí z nich nesledují standardní média, kde se prezidentské volby řeší. Pro spoustu lidí to skutečně může být překvapením, že mají jít volit ještě jednou – jakkoli si to neumíme představit. A hlavně bude muset generál Pavel mobilizovat ty voliče, kteří už se jednou rozhodli, že ho volit nebudou, a dali hlas kandidátům, o nichž se dlouho mluvilo, že nemají šanci postoupit do druhého kola. Bude je muset přesvědčit, že je pro ně lepší volbou než Andrej Babiš. Že stojí za to, aby se zvedli a šli mu svůj hlas dát. Zatímco Babiš může hrát výhradně na to, aby odradil co nejvíce „poražených“ voličů z prvního kola a přesvědčil je, aby zůstali doma – protože Babišovi voliči jsou minimálně v určitých společenských vrstvách motivovanější.

O taktice, že se Babiš pokusí odradit co nejvíce voličů generála Pavla, protože sám má silné voličské jádro, se ve veřejném prostoru hodně mluví. Do toho zřejmě zapadá i to, že přirovnal Pavla k ruskému diktátoru Putinovi, že hrozí válkou, pokud by byl Pavel zvolen.

Úplně jednoznačně. Ostatně je to vidět na sociálních sítích, v řetězových mailech, hraje se tam na českou pacifistickou strunu, že je Petr Pavel voják, který je zvyklý tupě poslouchat rozkazy, že sloužil Západu a tak dále. Na což část společnosti negativně slyší.

Mohou tyto dezinformace ovlivnit prezidentské volby?

Velmi pravděpodobně ano. Sám mám za sebou rozhovory s několika voliči, kteří v prvním kole volili jednoho z nepostupujících kandidátů, a vidím, jaký vliv na ně takové dezinformace mají.

Rozhodne české prezidentské volby válka na Ukrajině, která se stala jedním ze silných témat kampaně?

Určitě to bude velmi silná karta, s níž se hraje. S tím se ale dalo počítat. Je to silné téma, které polarizuje společnost.

Jak jste to osobně vnímal, když Babiš bezprostředně po skončení prvního kola přirovnal Pavla k Putinovi a pak se objevily billboardy, že Babiš nezatáhne Česko do války?

Na jednu stranu to pro mě bylo strašidelné vystoupení. Zvláště ve chvíli, kdy bylo patrné, že se nekontroluje, že se nedívá do papírů a jen používá svou volnou asociativní metodu. Na druhou stranu, když se na to dívám z pohledu politického marketingu, tak to bylo přesně to, co chtějí slyšet jeho voliči a dost možná i voliči Jaroslava Bašty, případně voliči, kteří jsou obecně naštvaní a ani volit nešli. Takové voliče nejspíš Babiš oslovil dokonale.

Co by ještě pomohlo expremiéru Babišovi, aby se právě on stal nástupcem Miloše Zemana na Pražském hradě?

Stejně jako Petr Pavel musí znovu přesvědčit své voliče z prvního kola, že ještě není konec, že mají do volebních místností znovu přijít. Možná mu trochu víc hraje do karet, že byl v prvním kole poražený, takže mezi jeho voliči nemůže nastat jakési ukolébání, že už je výsledek jasný. Navíc byl rozdíl velmi těsný, nikdo si nemůže říct, že už je to rozhodnuté a není o co hrát. Na druhou stranu, těsný výsledek z prvního kola může hrát do karet také generálu Pavlovi. Hodně důležitá budou čtyři a půl procenta, která získal Jaroslav Bašta (SPD). Babiš se potřebuje dostat k větší části z nich. Vyjádření Tomia Okamury „nevolte Petra Pavla“ je de facto podpora Andreje Babiše. Okamura ovšem podcenil sílu mediální zkratky, takže po jeho vyjádření se psalo, že SPD nedalo Babišovi podporu.

Co je naopak Babišova nevýhoda?

V jeho neprospěch hraje to, že byl v prvním kole přece jen poražen. To může mít symbolický význam. Víme, že část lidí chce nasedat do vítězného vlaku, byť třeba do posledních vagonů. Získal také menší podporu než v prvních kolech jeho předchůdce Miloš Zeman – jak v absolutním počtu hlasů, tak v procentech. Petr Pavel má výhodnější pozici než poslední Zemanův vyzyvatel Jiří Drahoš, protože Pavel dostal v prvním kole o devět procent více, což není vůbec málo.

Je Babišovou výhodou také to, že je opoziční kandidát?

Zcela jednoznačně.

Mimořádná schůze parlamentu, na níž se hlasovalo o nedůvěře vládě, zapadala do Babišovy kampaně?

Ano. Nebyl žádný explicitní důvod, proč měla být mimořádná schůze právě teď a proč neměla být před čtrnácti dny nebo by neměla být za měsíc. Neexistuje žádný speciální argument, co se nyní stalo, aby hlasování bylo mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Zdá se ale, že se ANO nepodařilo vzít schůzi do své režie, tedy do přehlídky opozičního hřímání.

Bude volební účast znovu rekordní jako v prvním kole?

V prezidentských volbách před pěti lety se stalo něco výjimečného, když v druhém kole přišlo více voličů než v prvním. Mnohem častější je pokles volební účasti. Osobně bych už nečekal, že se teď ve druhém kole účast opět navýší, ale mohu se samozřejmě plést.

Komu vysoká volební účast pomůže více, Pavlovi, nebo Babišovi?

Záleží na tom, o jakých voličských skupinách mluvíme. Snadno se může stát, že bude volební účast přibližně stejná, ale do volebních místností přijdou jiní voliči. Mohou dorazit noví voliči a část neúspěšných z prvního kola naopak zůstane doma, ale ve statistikách uvidíme stejné číslo jako v prvním kole. Řekl bych, že voliči, kteří dosud nevolili a kteří by případně přišli až teď, mají blíže k tomu, aby podpořili Andreje Babiše. 

Znovu se probírá také to, jestli přímá volba hlavy státu byla dobrým, nebo špatným rozhodnutím. Jaký na to máte názor?

Od začátku, tedy někdy od roku 2011, 2012, kdy se o tom v parlamentu jednalo, jsem veřejně tvrdil, že se do našeho ústavního systému nehodí, že pokud chceme přímou volbu prezidenta, máme proměnit náš systém minimálně směrem k francouzskému modelu – poloprezidencialismu. Tak, jak jsme to udělali, to nedává smysl a pouze to vnáší větší napětí do systému, což se potvrzuje i v těchto volbách.

Takže návrat do systému, kdy prezidenta vybíral parlament?

Ne. To neznamená, že chci, aby volil parlament. Nepřímá volba neznamená volbu výhradě parlamentem. Může to znamenat, že parlament může mít například jen část volitelů, jako je tomu v Německu nebo v Itálii, kde dalšími voliteli jsou například regionální zástupci. Jde to vymyslet různými způsoby. Nepřímá volba se nemusí rovnat volbě pouze parlamentem.