Jak se zbavit nálepky vládního kandidáta? Co vše potřebuje Pavel, aby ve druhém kole vyhrál

Pokud chce Petr Pavel Andreje Babiše porazit, musí najít správný postoj vůči Fialově vládě. A ta se nesmí pouštět do žádných velkých akcí.

Jak se zbavit nálepky vládního kandidáta? Co vše potřebuje Pavel, aby ve druhém kole vyhrál
Petr Pavel | foto Tomáš Novák týdeník HROT

Zásadním problém pro zvolení Petra Pavla prezidentem je kromě jiného nálepka provládního kandidáta, kterou se mu Andrej Babiš snaží připnout přímo na tělo. Té se musí co nejvíce zbavit sám. Bez pomoci vládních politiků to ale úplně nepůjde. 

Andrej Babiš na své tiskové konferenci po prvním kole několikrát zopakoval, že proti němu stáli provládní kandidáti. Mezi ně zahrnul kvarteto Pavel–Nerudová–Fischer–Hilšer. Otázkou je, zda měl pravdu, zda to opravdu byli provládní kandidáti. 

Je pravda, že všichni čtyři kandidáti dostali oficiální podporu alespoň od jedné z vládních stran nebo přinejmenším od některých vládních politiků. Viděli jsme to i bezprostředně po prvním kole, kdy někteří politici v čele s předsedou Senátu přišli do prezidentských volebních štábů. 

Zlatých 800 tisíc

Jiný pohled však skýtají čísla. Pro vládní strany, sdružené do dvou volebních koalic, v roce 2021 hlasovalo 2 333 681 voličů. Volební účast tehdy dosáhla 65,4 procenta voličů. Nyní pro „provládní“ kvarteto hlasovalo 3 271 753 voličů. A to při účasti, která byla o necelá tři procenta vyšší. I kdybychom nakrásně přepočetli hlasy pro vládní strany na prezidentskou volební účast, dostali bychom se pouze k číslu 2 433 191 hlasů. 

To ovšem neznamená nic jiného než to, že pro Pavla, Nerudovou, Fischera a Hilšera nyní hlasovalo minimálně o 838 tisíc voličů více než pro vládní strany. Tito voliči buď v roce 2021 nehlasovali, například kvůli nízkému věku, nebo volili některou z opozičních stran. A to vše ještě za předpokladu, že provládní voliči z roku 2021 jako jeden muž a žena volili některého ze čtyř kandidátů, což tak určitě nebylo a ani nemohlo být. Už jen z důvodu, že mnozí z nich jsou již po smrti. 

Více než 800 tisíc voličů Pavla, Nerudové, Fischera a Hilšera v roce 2021 hlasovalo buď pro ČSSD, Přísahu, Trikoloru, KSČM, SPD, či dokonce ANO. Kolik jich kterou ze zmíněných stran volilo, lze jen těžko odhadovat. Jisté je, že takových voličů je zhruba tolik, kolik potřebuje prezidentský kandidát získat, aby měl jistotu vítězství při opakování volební účasti z prvního kola. 

A je tedy více než jisté, že právě a především na těchto 800 tisíc voličů bude směřovat Babišova demobilizační kampaň. Na prvním místě bude vysvětlování, že opoziční voliči z roku 2021 přece nyní nemohou hlasovat pro provládního kandidáta. Při dobré variantě to má vést k tomu, aby tito voliči zůstali doma, v ještě lepší k podpoře Andreje Babiše ve druhém kole.

Kritický mix

Pro Petra Pavla bude proto navýsost důležité najít správný postoj vůči Fialově vládě. Těžit může z toho, že i provládní voliči jsou k vládě kritičtí, proto jim rozumná a konstruktivní kritika vlády nebude vadit. Jen se to nesmí přehnat. 

Protože Pavel bude muset pro druhé kolo sešikovat velmi heterogenní voličskou koalici, musí mu jeho štáb naordinovat komunikaci, která bude mixem kritiky vlády zleva i zprava, proukrajinských i lehce mírotvorných pozic, podpory globalizace i jemných podtónů apelujících na všestrannou soběstačnost. Ale vždycky tak, aby to nezašlo příliš daleko ani jedním směrem. 

Jednou z cest, jak nalajnovat vlastní hřiště a neuhnout z něj, může být zásadní orientace na témata, ve kterých je generál silný a která shodou okolností patří k prezidentovým doménám daleko více než cokoli jiného. Zahraničně-bezpečnostní otázky jako jediné mohou nyní soupeřit s otázkami ekonomickými, kde je silnější Babiš. Jenom je potřeba je správně postavit, nenechat si vnutit podtón, který už Babiš také zmínil. Tedy líčení Pavla jako válečného štváče v žoldu zbrojařů a druhého náčelníka generálního štábu armády, který se sápe po civilní funkci. To bude mimořádně obtížné, ale určitě to je možné. Na to má generál Pavel dost velké zkušenosti, a především skvělý marketingový tým. 

Bobřík chytrého mlčení

Aby Babišova strategie boje proti vládě prostřednictvím odporu vůči provládnímu kandidátovi neuspěla, je však potřeba ještě jedna věc. Souhra reálných vládních politiků. V tomto případě by souhra měla mít podobu tiché, ba co nejtišší podpory. Žádné tiskovky premiéra, ministrů a vedení vládních stran, žádná halasná velkoústá prohlášení, žádné společné fotky s kandidátem, jen klidné výzvy, aby ke druhému kolu přišli všichni ti, kdo hlasovali v kole prvním. Přesně to potřebuje vláda i generál Pavel. 

Zejména by se však všichni ministři a politici vládních stran momentálně měli vyvarovat prezentace dopředu nedohodnutých programových bodů, revize vládního prohlášení apod. To zvláště platí o takových tématech, jako jsou nadstandardy ve zdravotnictví, školné na veřejných vysokých školách, nebo dokonce úvahy o zvyšování kdekteré daně. Stejně tak by měli ještě alespoň dva týdny počkat s otevíráním tématu rozsáhlejší pomoci Ukrajině a všeho, co souvisí s Green Dealem. 

Babiš je nepochybně otevře sám. A tak rozhodně není nutné mu to usnadňovat.