Trendy versus čísla. Volební modely berme s rezervou

Každý nepovedený průzkum je nesmyslnou hrou s ohněm

Trendy versus čísla. Volební modely berme s rezervou
„Průzkum je průzkum. Snažíme se odvádět dobrou práci v opozici i ve volební koalici. Těší mě, že to lidé vidí a oceňují to,“ nepřeceňuje předseda Pirátské strany Ivan Bartoš výsledky posledního průzkumu agentury Kantar CZ. | Profimedia.cz

Podle agentury Kantar CZ by sněmovní volby s náskokem 12 procent vyhrála koalice Pirátů a STAN. S přehledem by porazila ANO. Babišovo hnutí by v nich prohrálo dokonce i tehdy, kdyby Piráti kandidovali sami. O tom nás informuje Česká televize, která si tento průzkum objednala a zaplatila z peněz vybraných na televizní dani.

Trend soustavného oslabování ANO má svou logiku. Vládní proticovidová performance se už dlouho dotýká dna svých možností. Na dně je však spousta bahna, a tak se vždycky propadne ještě o pár metrů níž. A výsledky se pořád nějak nedostavují.

I posilování středolevicové pirátsko-starostovské koalice se dá očekávat. Piráti a STAN už před čtyřmi lety dohromady získali přes 15 procent. Obě strany využily pobyt v opozičních lavicích k tomu, aby se vyprofilovaly. Mají svá progresivně-levicová a sociálně-populistická témata. A lídry, kteří umějí zaujmout. Oslovují tu část voličů, která si ani po tragických zkušenostech s novými alternativami typu Věcí veřejných či ANO nepřipouští návrat k tradičním stranám. Očividně milují vnitřní chvění z velkého očekávání, ač mnozí tuší, že po něm neodvratně přijde ještě větší zklamání. A tak hledají, až naleznou: aktuálně třetí „generaci“ protestních stran nestran prodávajících iluzi, že tentokrát už to fakt vyjde. Nahrává jim i to, že tři pravicové a středové strany se sice spojily, ale komunikačně tápou stejně jako před rokem či dvěma.

Trendy jsou tedy v pořádku. Zaráží však prezentovaná čísla, která prostě nelze označit jinak než jako přitažená za vlasy.

Ta metodika

Kantar uvádí, že volební model „by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat“. Dodejme, že hodně záleží na použité metodice včetně jejích „detailů“. Právě nad nimi se nelze ubránit pochybnostem.

Prvním jsou kritéria zvolená pro výběr respondentů tak, aby tvořili reprezentativní vzorek. Kantar správně užívá kraj, věk, pohlaví, vzdělání, velikost místa bydliště a minulé volební chování. Nepatří však mezi důležité proměnné i pracovní status (zaměstnanec, podnikatel aj.) nebo kombinace věku a vzdělání, které užívá třeba konkurenční agentura Median? A neměl by jí být i čistý příjem respondenta, případně domácnosti? Všechny tyto proměnné určitě vstupují do volebního rozhodování. Kupříkladu politické postoje jednatele hroutící se a vládou na holičkách ponechané rodinné firmy a ajťáka ze státní sociálky, který má na home officu pořád stejných 100 procent svého platu, zřejmě budou rozdílné. A to teď více než kdy jindy, přestože jsou oba vysokoškoláci stejného věku a bydliště.

Velký rozdíl v modelu může způsobit i forma, jakou agentura zjišťuje sílu rozhodnutí, jestli volit a koho volit. To je zvláště důležité u stran typu Pirátů nebo STAN. Kantar však s mírou přesvědčení o volbě prakticky vůbec nepracuje. A konečně, po sběru dat přichází fáze titěrné, až alchymistické práce s jejich vážením. Do volebního modelu se promítají zkušenosti, omyly i trefy z minulosti, průběžné studium trendů a jiné finesy, které dokážou oddělit zrno od plev. To vše se promítne do vytvářeného modelu a jeho reportování. Ani to Kantar nedělá!

ČT si zahrává

Jsou tu ovšem pochybnosti plynoucí z minulé práce Kantaru. Zejména měření potenciálu stran pro loňské krajské volby se moc nepovedlo. Skoro v každém kraji alespoň jednu stranu absurdně a neomluvitelně „odhadlo“ tak, že její konečný výsledek byl vyšší než celý potenciál. Starostové pro Liberecký kraj měli podle Kantaru skončit druzí a získat maximálně 22 procent. V reálu však se ziskem přes 38 procent drtivě zvítězili. V Ústeckém kraji měla ODS potenciál 6,5 procenta, ale ve volbách získala 12,5 procenta. I tento nepovedený krajský průzkum přitom proběhl na objednávku ČT.

Veřejnoprávní ČT její kritici vyčítají, že není nestranná. Někteří by ji rádi změnili, jiní rovnou zrušili. Každý nepovedený průzkum nebo pochybně vyhlížející model, z něhož se v Otázkách Václava Moravce dělá senzace první třídy a účty bez hostinského, je naprosto nesmyslnou hrou s ohněm.

ČT ji může napravit jedině tím, že přehodnotí přístup k průzkumům: 1) je začne čerpat minimálně ze dvou zdrojů, 2) bude pečlivě promýšlet a koordinovat jejich prezentaci, 3) zdrží se jakékoli předvolební show.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní