Tomu dala, tomu míň

Plán Babišovy vlády na osekání podpory pro solární elektrárny naráží na odpor v Poslanecké sněmovně. Kritika přichází i od poslanců za ANO

Tomu dala, tomu míň
Nevděčný stát. Nejprve nalákal investory na štědré výkupní ceny pro fotovoltaiku, poté se jim začal mstít pod záminkou, že moc vydělávají. | Tomáš Novák týdeník HROT

Záměr omezit povolenou míru ziskovosti fotovoltaických elektráren, který schválila vláda na konci dubna, může ztroskotat na odporu poslanců. Podle reakcí členů sněmovního podvýboru pro energetiku, které týdeník Hrot oslovil, převažuje nesouhlas s návrhem. Proti jsou dokonce i zástupci vládního hnutí ANO a ČSSD.

Dokonce i oni mají problém s tím, proč ziskovost měřená vnitřním výnosovým procentem (IRR) má v případě fotovoltaiky činit 6,3 procenta, zatímco bioplynové stanice mají ve vládním návrhu 10,6 procenta.

„Osobně jsem zastáncem jedné sazby s tím, že subjekty, které nebudou s touto sazbou spokojeny, mohou požádat o individuální posouzení. Určitě se v hospodářském výboru povede na toto téma diskuse a pokusíme se nalézt kompromisní řešení,“ reagoval předseda podvýboru Pavel Pustějovský (ANO).

 

Opozice je k návrhu ještě kritičtější. „Vládní návrh zjevně zachováním nejvyšší hranice pro bioplynky vychází vstříc zájmům premiéra. Pro toto rozdělení nejsou výpočty dopadů ani jiné podpůrné věcné argumenty a vládní návrh neprošel ani obvyklými procedurami,“ říká poslanec Jan Bauer (ODS). Naráží na fakt, že ministři tentokrát zcela obešli Legislativní radu vlády i další připomínková místa. 

Na přání prezidenta

Také třetímu nejsilnějšímu klubu ve sněmovně – Pirátům – nepřipadá fér, že IRR je pro solární elektrárny skoro poloviční oproti bioplynu. „Na podvýboru pro energetiku se již na toto téma jedna diskuse vedla. Očekáváme, že buď podpoříme, nebo předložíme pozměňující návrh, který to nějakým způsobem narovná,“ odpovídá poslanec Petr Třešňák. 

Posuzovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie, jež mimo jiné řeší otázku takzvané překompenzace, vznikla velmi nestandardně. Zásah proti solárníkům podle dobře informovaných zdrojů týdeníku Hrot požadoval hlavně prezident Miloš Zeman, samotné technické řešení připravil náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla.

Na vlny populismu následně vyrazil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který začal slibovat, že omezí výši provozních dotací pro fotovoltaiku ze současných 29 miliard korun ročně o šest až deset miliard.

První informace o chystaném snížení IRR do médií pronikly již loni v listopadu. Ministerstvo průmyslu a obchodu však tehdy narazilo na odpor ze strany bank, jež mají obavy o splacení úvěrů poskytnutých na obnovitelné zdroje, Legislativní rady vlády i Svazu průmyslu a dopravy. Proto záměr dočasně uložilo k ledu a znovu jej vytáhlo v době koronavirové krize, zřejmě s pocitem, že kritici návrhu budou mít jiné starosti. 

Pro postup, který vláda zvolila, se nejlépe hodí slovo podraz. Ministerstvo průmyslu totiž návrh poslalo na vládu s cifrou 8,4 procenta, ale přitom už tiše počítalo s redukcí na 6,3 procenta. Veřejnost se o této úpravě IRR dozvěděla až po zasedání vlády na tiskové konferenci od ministra Havlíčka.

Podle informací týdeníku Hrot vycházejí předběžné propočty IRR pro fotovoltaiky postavené v letech 2009 a 2010 okolo osmi procent a vešly se tak do původního limitu 8,4 procenta. K plošnému krácení podpory od státu by v takovém případě nedošlo. Procento se muselo snížit, aby stát mohl podporu krátit a Havlíček mohl vykázat slibovanou úsporu v řádu miliard korun.

Hrozí krácení na polovinu

Dopad na celý sektor bude drtivý, každé sražené procento povolené ziskovosti totiž výrazně sníží tržby i zisk postižených firem.. „Když se ukáže, že průměrné IRR je například 8,3 procenta, tak stát sníží výkupní tarif o zhruba 50 procent. To jsme spočítali pomocí pokladů od ministerstva,“ vypočítává předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Reálně tak hrozí, že stát od roku 2022 srazí výkupní cenu a zelené bonusy pro solární elektrárny na polovinu současného stavu. Ohrozí tím nejen návratnost vlastního kapitálu investorů do fotovoltaiky, ale i splácení bankovních úvěrů. První z poškozených investorů, jako například spoluvlastník skupiny Photon Energy Georg Hotar, již dávají najevo, že se v tom případě budou se státem soudit. A jak dokazuje arbitráž stát versus Natland, šanci na úspěch solárníci mají.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Jak Babiš bohatne na koronaviru
  • Život po Pentě
Objednat nyní