Zhoubná solární schíza

Zelenou branži rozlítilo záhadné zmizení hodnoty čtyřicet kilowattů z chystané novely energetického zákona.

Zhoubná solární schíza
ilustrační foto | Tomáš Novák, týdeník Hrot

Na tento limit slíbil stát navýšit ze současných deseti kilowatt možnost vybudovat solární zdroj bez licence. To by zájemcům o malé střešní fotovoltaiky, jejichž výstavbu vláda oficiálně podporuje, značně ulehčilo papírování. Ministr průmyslu Jozef Síkela musel po zveřejnění změn v novele uklidňovat, že vyšší limity budou, ale až později.

Naštvání je však pochopitelné. Nešlo o první podpásovku ze strany státu vůči bezemisní energetice v posledních dnech. Ministerstva zemědělství a životního prostředí se sice shodla na podpoře takzvané agrivoltaiky, ovšem jen u vinic, chmelnic a sadů, i když výrobě solární elektřiny nic nebrání ani u jiných plodin. A navíc za podmínek, které mnohé zemědělce odradí.

U větších zdrojů zase ministerstvo průmyslu nezařadilo fotovoltaiku do chystaných aukcí. Zdůvodnění ministerstva je přitom absurdní. Výstavba větších projektů by prý stáhla pracovní kapacity, které by pak chyběly pro preferované budování střešních zdrojů. Právě jejich vznik však stát vyškrtnutím navýšení limitu sám zkomplikoval nebo alespoň oddálil.

Pro obstrukce přitom není důvod. Na podporu agrivoltaiky či střech jsou připraveny miliardy v Modernizačním fondu, a Česku tak hrozí, že je kvůli nesmyslným překážkám nevyčerpá.

Současné vysoké ceny elektřiny zároveň dávají předpoklad, že podpora velkých projektů v aukcích by mohla být zcela minimální. Nové elektrárny by se navíc mohly stavět jen na méně kvalitních půdách, a na rozdíl od biopaliv by tak nezabíraly plochu pro potravinovou produkci.

Opakování více než deset let starého solárního boomu tedy nehrozí. To si však mnoho úředníků a politiků, kteří tehdejší fiasko zavinili, není schopno připustit.