Sputniku se není třeba bát, měl by být co nejrychleji schválen

Východní blok byl vždycky velmi dobrý ve vývoji očkování, říká k pochybnostem o ruské vakcíně Sputnik V imunolog a šéf biotechnologické společnosti Sotio Radek Špíšek

Sputniku se není třeba bát, měl by být co nejrychleji schválen
Radek Špíšek | foto Sotio

Výhoda vývoje očkovacích látek je, že nemusíte čekat na nějaký vzdálený bod, který ukáže, jestli fungují, jestli pacient žije, nebo ne, jako například u rakoviny. Tady se relativně rychle ví, jestli vakcína vyvolá produkci protilátek – to se ukáže během několika měsíců –, a také se v případě probíhající pandemie brzy ví, jestli vakcína snižuje frekvenci nakažení lidí, vysvětluje Špíšek. 

Sledujete humbuk kolem ruské vakcíny Sputnik V? Dnes letí premiér do Maďarska zeptat se na zkušenosti s ruskou vakcínou…

Moc ne, ale už na podzim publikovali Rusové výsledky vakcíny, které vypadaly moc dobře. Tento týden vyšel v jednom z nejprestižnějších lékařských časopisů Lancet článek, který ukazuje výsledky schopnosti Sputniku chránit proti infekci koronavirem, která je přes 90 procent, což je srovnatelné třeba s vakcínou Pfizer. Navíc kromě vyvolání produkce protilátek vede podání Sputniku i k aktivaci takzvané buněčné imunity, která je velmi důležitá v obraně proti virům.

Mají Rusové vakcíny dost, kdyby bylo možné s ní očkovat i u nás?  

Ze začátku měli potíže s výrobou. Teď deklarují, že už je vyřešili a umí ji vyrábět v dostatečném množství. Vakcínu ale musí schválit Evropská léková agentura a teprve pak mohou jednotlivé státy vakcínu podávat. A pokud vím, teď teprve tato agentura začne Sputnik posuzovat. 

Kdybychom chtěli tuhle vakcínu sami podávat, je nějaká cesta? 

To pokud vím podle evropské legislativy nejde, ale Maďaři se toho teď snaží nějakým způsobem dosáhnout.

Měli bychom se případně bát toho, že byla vakcína vyvinuta v Rusku? 

Historicky země východního bloku byly vždycky dobré ve vývoji očkovacích látek, Sovětský svaz nevyjímaje. Není důvod si myslet, že by vakcínu nedokázal vyvinout, a z toho, co je o té ruské vakcíně známé, data o účinnosti vypadají velmi přesvědčivě a její složení je také standardní a vědecky správné.  

Vyvinout vakcínu není zas až takové perpetuum mobile? Nemáme se bát, že to šlo tak rychle? 

Nejsem v tom expert, ale selským rozumem je evidentní a bylo to i vidět, že svět měl enormní zájem na vývoji vakcíny, takže jednotlivé státy i Evropská unie vložily obrovské peníze, kterými podpořily výzkum biotechnologických a farmaceutických firem. Výhoda vývoje očkovacích látek je, že nemusíte čekat na nějaký vzdálený bod, který ukáže, jestli funguje, jestli pacient žije, nebo ne, jako například u rakoviny. Tady se relativně rychle ví, jestli vakcína vyvolá produkci protilátek – to se ukáže během několika měsíců –,  a také se v případě probíhající pandemie brzy ví, jestli vakcína snižuje frekvenci nakažení lidí. To jsou ty dva hlavní cíle vakcinačních studií, takže to jde relativně rychle. 

Zrychlí celý proces i technologie, které jsou použité pro výrobu očkovacích látek? 

Některé jsou klasičtější, jako třeba u Sputniku nebo u vakcíny od společnosti AstraZeneca, některé jsou novější, modernější, které nebyly použity, jako ta od BioNTechu a Pfizeru, ale naštěstí se ukázalo, že fungují. Jinak na tom procesu není nic divného. Vakcína na chřipku se také vyvíjí a modifikuje každý rok. U vakcíny je ten proces jiný než třeba u léků na rakovinu. Tam dlouho trvá, než se ukáže, jak a jestli lék funguje. To nelze porovnávat. Změřit protilátky z krve je proti tomu hračka. U této vakcíny navíc bylo vidět, jak se celý svět semkl, aby se to povedlo co nejdřív. 

Teď je bohužel vidět, jak dokáže svět vakcína rozdělit…

Lidé si totiž myslí, že stačí vakcínu vyvinout, ale ono vyrábět složitější biologické látky zas tak jednoduché není. Prostě trvá nějaký čas, než se výroba dostane do kvantity, která je potřeba pro světovou pandemii, tedy miliard dávek. To teď sledujeme v přímém přenosu. Lidé, kteří to sledují zblízka, tento problém ale předpovídali, některým politiků a veřejnosti to dochází až teď. Na druhou stranu, celý ten proces jde strašně rychle. Říká se, že už v létě bude k dispozici vakcína pro každého, že jí bude nadbytek, což je vlastně neuvěřitelné. Že se během půl roku podaří zásobovat celý svět. Teď je ale velmi nervózní období nedostatku, kdy se budeme všichni se všemi dohadovat. 

Sledujete ten souboj mezi Británií a Evropskou unií? Co se stalo? 

Vůbec nejsem schopen říci, co se děje. Zdálky je mi ale velmi sympatický přístup Angely Merkelové, která má jediná z politiků odvahu naplno říkat, že je třeba respektovat princip solidarity, a odmítá hru na toho, kdo je silnější a kdo dá zrovna víc peněz. A zrovna Německo by si to mohlo dovolit. Líbí se mi, že prosazuje, abychom se dělili podle počtu obyvatel, to je jediné humánní a správné. Je důležité, aby v Evropské unii spravedlivá pravidla distribuce vakcín platila. 

Takže bychom se neměli trhat ze řetězu a snažit se sem dostat za každou cenu Sputnik? 

To si myslím, že je naprosto legitimní. Ruská vakcína je určitě dobrá a Evropská léková agentura by měla udělat všechno pro to, aby ji schválila co nejdříve a byla alternativou k těm, které už schválené jsou. Za tím si stojím. To říkáme od října, kdy začala být k dispozici první data. Neumím se ale vyjádřit k tomu, jak si Maďaři chtějí zlegalizovat cestu k této vakcíně dřív, než ji schválí Evropská léková agentura.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní