Prodělaný covid je zhruba stejně dobrá ochrana jako očkování

Podle nové studie získá ten, kdo se zotavil z covidu-19, na několik měsíců 83procentní ochranu před znovunakažením. Jestli to platí i v případě nových kmenů viru není zatím jasné. Možná bude třeba „upadatovat“ vakcíny.

Prodělaný covid je zhruba stejně dobrá ochrana jako očkování
ilustrační foto | Profimedia.cz

Státní zdravotní ústav eviduje víc než padesátku Čechů, kteří se opakovaně nakazili virem SARS-CoV-2. Ve skutečnosti jich nejspíš bude daleko víc. Někdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula dokonce nedávno pro Lidovky.cz řekl, že ví o zahraničním případu, kdy se někdo nakazil hned třikrát: „Poprvé měl zcela lehký průběh, podruhé těžší, potřetí zemřel.“ Zatímco v českých podmínkách jde o hrubá data a vytahování jednotlivých případů, existují naštěstí země, kde se reinfekcím virem SARS-CoV-2 věnují seriózně.

Největší – stále probíhající – studií, která se zabývá tímto fenoménem, je britská SIREN (SARS-CoV-2 Immunity and Reinfection EvaluatioN). Z předběžných výsledků, které byly zveřejněny 14. ledna, plynou dva základní závěry. Zaprvé prodělaná čínská chřipka poskytuje dotyčnému po dobu nejméně pěti měsíců minimálně 83procentní ochranu před znovunakažením.

A zadruhé se mezi lidmi, kteří v minulosti covid-19 prodělali, vyskytují výkonní bacilonosiči (respektive „vironosiči“). Jinak řečeno, krátkodobě jde o ochranu srovnatelnou s očkováním, ovšem vyléčení lidé by se – v zájmu ostatních lidí – neměli chovat jako utržení ze řetězu. Není také zatím jasné, jak četnost reinfekcí ovlivní nové kmeny viru SARS-CoV-2: brazilský P.1, jihoafrický B.1.351 či britský B.1.1.7.

Britská „siréna“

Studie SIREN sleduje od loňského června 20 787 britských zdravotníků, kteří se pravidelně podrobují antigenním i PCR testům. Celkem 6614 z nich před začátkem studie čínskou chřipku prodělalo, zbylých 14 173 nikoli. Ze skupiny oněch 6614, kteří nemocí dříve prošli, se jich do loňského listopadu infikovalo 44, kdežto ve skupině zdravotníků, kteří do studie vstupovali jako „čistí“, odhalily PCR testy 318 nových nákaz a antigenní testy dalších 94.

Jestli šlo ve všech 44 zmíněných případech skutečně o reinfekci, není dosud jasné (stále se zjišťuje, zda testy nereagovaly na původní nákazu; pouze dva případy byly zatím přesunuty do kategorie „pravděpodobná reinfekce“, zbylých 42 zůstává v kategorii „možná reinfekce“), pokud by tomu tak ale bylo, spočítali výzkumníci, že prvotní infekce poskytla dobrovolníkům v zatím vyhodnoceném období (18. červen až 24. listopad) 83procentní ochranu před znovunakažením.

Je to určitě pozitivní zpráva, jenže bohužel není jediná, kterou studie SIREN zatím přinesla. Tím druhým sdělením je fakt, že se mezi těmi, kteří covid-19 prodělali, vyskytují lidé s mimořádně vysokou virovou náloží v nose a krku, a jsou proto ideálními roznašeči nemoci. „Nevíme, jak dlouho ochrana (po prodělané nemoci) trvá, věříme ale, že jsou lidé schopni dál virus šířit,“ shrnula předběžné výsledky vedoucí studie Susan Hopkinsová. Studie se nezabývá tím, jak těžkými příznaky trpí ti, kteří se nakazili čínskou chřipkou podruhé. Podle vyjádření Hopkinsové pro prestižní vědecký časopis Nature mělo ale mezi reinfikovanými vůbec nějaké příznaky 30 procent zdravotníků, kdežto mezi „prvonakaženci“ celých 78 procent.

Studie SIREN nekončí a běží dál. Nyní se zaměří na to, jak se imunitní ochrana po prodělané nemoci v čase zeslabuje a jaký vliv má na imunitu očkování. Otázkou navíc samozřejmě zůstává, jak to všechno ovlivní nové kmeny viru SARS-CoV-2. Podle vyjádření imunologa George Kassiotise z Francis Crick Institute pro Nature existuje mnoho důvodů domnívat se, že proděláním nemoci získaná imunita chrání i proti již zmíněnému britskému kmeni viru B.1.1.7, ovšem tato ochrana může být slabší: „Je to stále otevřená otázka.“

Bude nutný „update“ vakcín?

Právě otázce vlivu nových kmenů viru SARS-CoV-2 na získanou imunitu se věnuje článek na webu jiného věhlasného vědeckého časopisu Science a jeho závěr zní, že nové kmeny viru by mohly zvýšit počet reinfekcí, případně vést k nutnosti „updatovat“ vakcíny.

Mementem nepochybně zůstává brazilské město Manaus (leží v pralesích nedaleko soutoku Amazonky a Rio Negro), které je pravděpodobně covidem-19 nejhůře zasažené místo na zeměkouli. Seriózní data o počtu nakažených a zemřelých vlastně neexistují, každopádně víme, že pandemie přeskočila do Manausu hned na jaře a už v dubnu bylo třeba kopat hromadné hroby.

Podle starší – v prosinci zveřejněné – studie založené na testování v tamních nemocnicích uložených vzorků dárců krve prodělalo už loni v červnu covid celých 66 procent tamních obyvatel a do října se tento podíl zvýšil na 76 procent. Tolik nakažených by už zřejmě mělo stačit k získání „stádní imunity“, jenže v prosinci se covid-19 začal těžce zkoušeným městem znovu šířit. Podle jednoho z autorů zmíněné prosincové studie Nuna Farii „si bylo těžké dát tyto dvě skutečnosti dohromady“, a tak začal spolu s kolegy shánět v Manausu čerstvé vzorky viru a zkoumat jejich DNA.

Výsledek byl následující: Z 31 získaných vzorků jich 13 patřilo k novému „brazilskému“ kmeni viru P.1. Výzkum je v tuto chvíli na samém začátku, ale podle Farii existuje možnost, že v případě některých lidí nový kmen viru dokázal obejít imunitní ochranu získanou při prvotní epidemii.

O šíření nových kmenů viru SARS-CoV-2 se každopádně mluvilo 12. ledna na „mítinku“ Světové zdravotnické organizace (WHO). Výsledkem je výzva, aby výzkumníci po celém světě daleko častěji než dnes „sekvenovali“ a sdíleli genomy viru SARS-CoV-2, se kterými se setkají. Nejde samozřejmě jen o imunitu získanou po prodělané nemoci, ale také o účinnost nyní existujících vakcín. Podle vakcinologa Philipa Krause, který pracuje pro WHO, se virus SARS-CoV zatím vůči vakcínám imunním nestal, ale do budoucna to nelze vyloučit: „Tyto rychle se vyvíjející varianty viru napovídají, že pokud je možné, aby se virus vyvinul ve fenotyp rezistentní vůči vakcínám, mohlo by se tak stát dříve, než by se nám to líbilo.“

Pokud by k tomu skutečně došlo, bylo by třeba současné vakcíny inovovat. V případě některých z nich by to mohlo být podle Krauseho snadné, otázkou ale je, jak by se k tomu postavili regulátoři, kteří vakcíny schvalují. Do budoucna je navíc reálně možné, že bude třeba vyvinout multivalentní vakcíny, které budou účinné proti různým kmenům viru SARS-CoV-2.

Týdeník hrot

  • Políček bezradné vládě
  • Čistá energie z pracovních lágrů
Objednat nyní