Spalovna Dánsko. Odpadky si musí dovážet

Země na severu Evropy patří mezi největší „spalovače“ v EU, disponuje 23 spalovnami. Aby Dánsko využilo jejich kapacitu, musí část komunálního odpadu dovážet.

Spalovna Dánsko. Odpadky si musí dovážet
ilustrační foto | Profimedia.cz

Dánsko se stalo závislé na komunálním odpadu. Dokonce v takové míře, že musí část odpadků dovážet – především z Německa a Velké Británie –, aby měly spalovny co zpracovávat. V zemi je nyní 23 provozů, jež dokážou ročně zlikvidovat 3,8 milionu tun odpadu. Ročně se dováží další milion tun, protože dánské domácnosti tolik odpadků nevyprodukují. Česko pro srovnání provozuje čtyři spalovny, přitom má o čtyři miliony více obyvatel.

Království ležící na Jutském poloostrově se dostalo do paradoxní situace, kdy před lety vsadilo vše na spalovny a nyní se ukazuje, že to nebylo ideálním řešením likvidace komunálního odpadu. I nejmodernější zařízení totiž produkují skleníkové plyny, které se snaží dánská vláda výrazně omezit. Spalovny v zemi nicméně tvoří dvacet procent dálkového vytápění a pět procent elektřiny. 

„V současnosti dovážíme odpad, který obsahuje vysoký podíl plastů, abychom využili kapacitu spaloven. To zároveň vede ke zvyšování emisí CO2,“ postěžoval si dánský ministr pro energetiku a klima Dan Jørgensen. To vedlo dánský kabinet k tomu, že se rozhodl kapacitu spaloven do deseti let snížit o 30 procent, což si vynutí uzavření sedmi zařízení. Naopak se má posílit recyklace komunálních odpadů. 

Spalovna nikdy nebude čistá

„Proces spalování odpadu je ze své podstaty znečišťující. Na spalovnu můžete umístit nejmodernější technologie a kontrolovat emise, ale kvůli tomu se nestane čistým provozem,“ zdůraznil odborník na odpady z Dánské společnosti pro ochranu přírody Jens Peter Mortensen. 

Odklon od spaloven ale bude znamenat dodatečné náklady pro dánská města, která si na jejich vybudování musela vzít úvěry. Hrozí dokonce zhroucení systému nakládání s komunálními odpady, varoval předseda Dánské asociace pro odpady Mads Jakobsen. Podle něj je stále lepší odpad spalovat a získávat z něj energii, než jej zahrabávat pod zem na skládkách. 

Dánsko s ostatními skandinávskými státy patří mezi země, které téměř vůbec – na rozdíl od zemí na východě EU – nevyužívají skládkování. Většinu komunálního odpadu spálí nebo recyklují. V případě Dánského království se 50 procent recykluje, 49 procent spálí a využije na výrobu energie a jen jedno procento skončí na skládce.

V případě Česka to je obráceně. Na skládkách skončí 49 procent komunálního odpadu, 35 procent se recykluje nebo kompostuje, 17 procent míří do spaloven. Více než Dánsko v rámci EU spaluje odpad Finsko a Švédsko, vyplývá z dat Eurostatu za rok 2018.

Recyklace vyžaduje změnit životní styl

Jakobsen tvrdí, že pokud se budou spalovny zavírat, musí mít vláda jasný plán, jak je nahradí. Pokud recyklací, tak musí Dánové ještě více změnit svůj životní styl a produkci odpadu co nejvíce snížit a recyklovat. Technický ředitel energetického centra Maabjerg Claus Bøgeskov Mogensen, jež se specializuje na výrobu bioplynu, hovoří o současné situaci jako o ďábelském dilematu. 

Ukazuje se to na příkladě ostrova Bornholm v Baltském moři. Zde je umístěna nejmenší spalovna v Dánsku, jež se má do roku 2032 uzavřít. Ostrov se má zároveň stát oblastí, kde se bude veškerý odpad recyklovat, a stane se tak prvním regionem v Evropě „bez komunálního odpadu“. To ale bude znamenat, že své vytápění bude muset vyřešit stavbou větrných parků. 

Situace Dánska může sloužit ostatním zemím v rámci EU jako příklad toho, že vsadit ve velkém na spalovny je zrádné řešení. Jsou lepší než skládkování, protože skládky produkují metan a únik toxických látek. Spalovny zase vytváří emise skleníkových plynů, které se v rámci Unie musí také omezovat. Navíc Brusel hodlá skládkování postupně vymýtit. V roce 2025 má tvořit maximálně 25 procent nakládání s komunálním odpadem, o pět let později pět procent. 

Všechny země budou muset zvýšit své úsilí v oblasti recyklace a snižování produkce odpadu jako takového. To potvrdil i Jens Hjul-Nielsen ze společnosti BOFA, která řeší odpadové hospodářství na Bornholmu. „Není důvod se spokojit s nějakou technologií, když víte, že už máte k dispozici lepší,“ řekl o recyklačních linkách. „Pokud nemáte v současnosti spalovny, měli byste začít s recyklací,“ vysvětlil. 

Týdeník hrot

  • Testování ve školách je vládní trapas
  • Čím se liší konzervativec od liberála?
Objednat nyní