A teď Česko zezelená

Na dotace z Modernizačního fondu v objemu 150 miliard korun dosáhnou i velké energetické skupiny ČEZ, EPH a Sev.en.

A teď Česko zezelená
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Nové fotovoltaické elektrárny, náhrada hnědého uhlí za zemní plyn nebo biomasu, elektrifikace dopravy i průmyslu, budování komunální energetiky či využití energie s vyšší účinností. Takové jsou priority Modernizačního fondu, jehož prostřednictvím stát v následujících deseti letech rozdělí nejméně 120 miliard korun, ale může to být i více než 150 miliard.

Oproti evropským fondům zaměřeným na podnikání bude poskytování těchto dotací vstřícnější. Dosáhnou na ně totiž i velké energetické skupiny ČEZ, EPH a Sev.en. O miliardový balík se přetahují velké firemní skupiny s menšími firmami, ale zatím to vypadá na vítězství prvního týmu. Dvě třetiny peněz totiž stát přednostně nabídne velkým znečišťovatelům, zařazeným do unijního systému obchodování s emisemi. 

Investičním hitem se nejspíš stanou nové solární parky. Jejich umístění na zemědělské půdě zůstane i nadále zapovězeno, ale stavět je bude možné v lokalitách ovlivněných průmyslovou či těžební činností. Třeba ČEZ by rád v okolí uhelných elektráren a lomů v Ústeckém kraji umístil fotovoltaické elektrárny o výkonu až 500 megawattů. Podle zdrojů týdeníku Hrot však má velké solární projekty v šuplíku i skupina Severní energetická (Sev.en) miliardáře Pavla Tykače a EPH kontrolované Danielem Křetínským.

Miliardová odměna za souhlas

Vznik Modernizačního fondu je jedním z důsledků velkého kompromisu z října 2014, kdy se šéfové vlád všech zemí Evropské unie dohodli na závazných cílech energetické a klimatické politiky do roku 2030. Bohatší a ekologicky uvědomělejší evropské země si prostřednictvím dalších dotací v podstatě koupily souhlas chudších členů včetně České republiky.

Výsledná dohoda vypadá následovně: členské země EU omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent, možná až o 55 procent (oproti výchozímu stavu v roce 1990). Současně má navýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na 32 procent a zvednout energetickou účinnost o 32,5 procenta.

Přístup k penězům z Modernizačního fondu bude mít deset států, jež mají za sebou neblahou zkušenost s budováním komunismu (s výjimkou relativně bohatého Slovinska). Česko má dosáhnout na druhý největší balík dotací, první je celkem předvídatelně Polsko. Hromada peněz navíc postupně narůstá v přímé úměře k ceně emisní povolenky. Při současné ceně okolo 26 eur za tunu oxidu uhličitého a kurzu koruny vychází hodnota 227 milionů povolenek určených pro Česko na zhruba 155 miliard korun. 

Odpověď na otázku, kdo to zaplatí, je zřejmá. Platit budou velcí emitenti oxidu uhličitého – uhelné elektrárny, teplárny a těžký průmysl. Nyní se jim otevírá cesta k vrácení části peněz za emisní povolenky, a to za podmínky, že budou investovat do náhrady uhlí či jiných ekologických opatření.

Prahu diskriminovat nebudeme

Těžší je zatím odpověď na druhou otázku, tedy u koho peníze z Modernizačního fondu skončí. Základní obrysy návrhu představil v minulém týdnu vedoucí oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí Jan Tůma, a to v online semináři Modernizační fond, který uspořádala agentura B.I.D. services. Hotový návrh předloží ministerstvo vládě ke schválení během podzimu. Správu a rozdělování peněz bude mít na starosti Státní fond životního prostředí. 

Jak Tůma uvedl, dotace bude stát nabízet prostřednictvím devíti různých programů. Ty reagují na „hluchá místa“ evropských dotačních programů zaměřených na podporu podnikání a ochranu životního prostředí. Nárok na čerpání peněz tak například budou mít firmy a podnikatelé, kteří chtějí investovat do obnovy budov či nákupu ekologických vozů v Praze. Na běžné eurodotace nedosáhnou, protože Praha je z unijního pohledu příliš bohatá.

Zřejmě nejoriginálnější je z devíti navržených oblastí podpory komunitní energetika. Řečeno s klasikem, zatímco v Německu se jedná o módní záležitost a města, obce či regiony ve velkém investují do obnovitelných zdrojů, v Česku je komunitní energetika zatím jen předmětem vášnivých debat v ekologických kruzích. Projekty, jakým je bioplynová stanice vytápějící obec Kněžice na Nymbursku, zůstávají v tuzemsku vzácné.

Rozvoj komunitní energetiky může narazit na legislativní problémy; energetický zákon tento termín nezná. Zájemci tedy zřejmě budou muset počkat na definitivní schválení aktuální novely zákona, která zavádí funkci agregátora dodávky elektřiny. Díky této změně si budou moct lidé přeprodávat energii mezi sebou, otevírá se tím cesta také k zakládání energetických společenství na úrovni obcí či bytových domů. 

Lobbování ze všech stran

Komunitní energetika je třešnička na dortu, největší díl peněz téměř jistě skončí u velkých elektrárenských a teplárenských podniků. Příjemci dotací se budou pravděpodobně vybírat formou aukcí, což zvýhodní velké a silné energetické skupiny. Ty si budou umět zajistit levnější financování – například pro nové solární a větrné parky – a porazí tak uchazeče z řad menších firem.

Teplárny mohou získat dotaci na přechod od spalování uhlí k zemnímu plynu, biomase či komunálnímu odpadu. „Nebudeme podporovat výstavbu nových energetických zdrojů na zemní plyn, ale výhradně přechod od uhlí k zemnímu plynu,“ upřesňuje Tůma.

Tato veřejná podpora reaguje na současnou situaci na trhu, kdy majitele uhelných tepláren drtí rostoucí platby za emise oxidu uhličitého i zpřísňující se limity pro vypouštění škodlivých látek do ovzduší. Zůstat u uhlí již nebude možné. „Podporu z Modernizačního fondu nezíská projekt, který by prodloužil životnost zdroje spalujícího uhlí,“ zdůrazňuje Tůma.

Vzhledem k tomu, že návrh stále ještě není hotový, se o rozdělení balíku v objemu nejméně 150 miliard korun stále přetahují různé zájmové skupiny. Teplárny podle zdrojů týdeníku Hrot chtějí třetinu dostupného objemu dotací pro sebe. Další problém je v načasování. Majitelé uhelných tepláren potřebují peníze co nejdříve, jenže Modernizační fond začne první projekty přijímat zřejmě až na podzim příštího roku.

Jiný názor na dělení miliard z Modernizačního fondu má ministerstvo průmyslu a obchodu, které na semináři zastupoval vedoucí odboru energetické účinnosti a úspor Vladimír Sochor. Podle jeho názoru by 50 miliard korun z fondu mělo být určeno na projekty v oblasti energetické efektivity. Česká republika zatím v plnění unijních požadavků na efektivnější spotřebu energie zaostává, ale tento argument na přesměrování peněz z Modernizačního fondu nejspíš stačit nebude.

Zdroje jsou

Pokud si některý zájemce z nabídky nevybere, může zkusit další nové dotační nástroje Evropské unie. Jak na semináři upozornil vedoucí oddělení energetiky a změn klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavel Zámyslický, od začátku července začal přijímat první žádosti o dotační podporu unijní Inovační fond. Mezi prioritní oblasti podpory zde patří ekologická výroba a využití vodíku, zachytávání emisí oxidu uhličitého a snižování emisí při výrobě oceli, cementu a chemikálií.

Regiony historicky závislé na těžbě uhlí a těžkém průmyslu, což jsou v českém případě Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, mohou dosáhnout na podporu z takzvaného Fondu spravedlivé transformace (Just Transition Fund). Celkem je zde pro žadatele připraveno 40 miliard eur, české regiony by mohly získat 3,4 miliardy eur (90 miliard korun). Jak říkal jistý bývalý český premiér, zdroje jsou. Stačí jen natáhnout ruku a využít příležitosti.

Kdo má šanci inkasovat
Podle návrhu ministerstva životního prostředí mají být peníze z Modernizačního fondu určeny na devět oblastí:
1. Modernizace teplárenských soustav
→ přechod od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům, rekonstrukce rozvodů tepla
2. Obnovitelné zdroje energie
→ investiční dotace na fotovoltaické, vodní a malé vodní elektrárny, ale také na ukládání energie
3. Ekologizace těžkého průmyslu
→ snižování spotřeby fosilních paliv, elektrifikace výroby, využití odpadního tepla
4. Vyšší energetická účinnost ve firmách
→ náhrada uhlí, vyšší energetická účinnost, zaměření na projekty v Praze
5. Modernizace dopravy ve firmách
→ dotace na elektromobily a vozy na CNG, dobíjecí stanice, zaměření na projekty v Praze
6. Modernizace veřejné dopravy
→ přechod od nafty k ekologicky přijatelnějším palivům (elektřina, CNG, vodík)
7. Energetické úspory ve veřejných budovách
→ snižování spotřeby energie a zavádění obnovitelných zdrojů, zaměření na projekty v Praze
8. Komunitní energetika
→ lokální zdroje elektřiny a tepla, výstavba solárních a větrných elektráren, využití biomasy
9. Modernizace veřejného osvětlení

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Od Šloufa k Nejedlému
  • Becherovka u ledu
Objednat nyní