ČNB musí být se snižováním sazeb opatrná. Za agresivnější uvolňování měnové politiky by česká ekonomika zaplatila dovezenou inflací přes dražší dovoz způsobený slabší korunou
ČNB musí být se snižováním sazeb opatrná. Za agresivnější uvolňování měnové politiky by česká ekonomika zaplatila dovezenou inflací přes dražší dovoz způsobený slabší korunou
Objemy obchodu mezi Ruskem na jedné straně a Tureckem s Čínou na druhé klesají. Je to způsobeno stále vyšším tlakem amerického ministerstva financí na banky, které obchodují s Rusy.
Objemy obchodu mezi Ruskem na jedné straně a Tureckem s Čínou na druhé klesají. Je to způsobeno stále vyšším tlakem amerického ministerstva financí na banky, které obchodují s Rusy.
Podle Elona Muska odolá sci-fi auto od Tesly každé katastrofě. Zatím se ale zdá, že je spíše katastrofou samo o sobě.
Podle Elona Muska odolá sci-fi auto od Tesly každé katastrofě. Zatím se ale zdá, že je spíše katastrofou samo o sobě.
Znehodnocování papírových peněz zná svět už skoro tisíc let. Cenovou stabilitu hlídanou centrálními bankami sotva pár desítek
Čína zlobí svět. Na Tchaj-wanu, v Jihočínském moři, v duševním vlastnictví i leckde jinde. A navíc darovala světu covid. Ale málokdo tuší, že z říše středu pochází i jev, který s naší západní civilizací bude tančit nejméně letos a pak ještě mnohokrát v budoucnosti. Inflace.
Už v 11. století totiž Číňané vymysleli papírové peníze, kterými si vyrobili i zřejmě první inflační krizi v lidských dějinách. Ty bankovky tedy nebyly původně papírové. Nejprve měly být dřevěné s vyrytými symboly. Později se rylo do měděných destiček a pak šlo o jakési morušové lýko, tedy tenkou vrstvu mezi kůrou a dřevem moruše. V této podobě se s nevídaným jevem setkal později i Marco Polo. Říkalo se jim ťiao-c’ (jiaozi), což je výraz označující dnes jistý druh čínských plněných knedlíčků. Zda je to podobnost čistě náhodná, nebo zde moudrost čínského národa naznačuje, že do knedlíku a skutečné hodnoty papírové bankovky prostě nevidíš, nevíme, ale vyloučit se to určitě nedá.
Za dynastie Sung (960–1279) byly ťiao-c’ vydávány v několika hodnotách, podle množství zlata, stříbra či hedvábí, které musel vydavateli složit obchodník, který bankovky chtěl použít v obchodě místo mnoha metráků cenného kovu. Každá bankovka měla mít platnost tři roky a poté měla být vyměněna za novou – za tříprocentní poplatek. Jenže všechny bankovky se nikdy nepodařilo vyměnit a vydávaly se stále další. A tak přišla nevyhnutelně historicky první inflace. Prostě zlatý standard v hrabivých rukách mocných selhal hned napoprvé, což není úplně dobrá zpráva pro libertariány.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
