Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Bulharsko, dosud nejbližší spojenec Kremlu v rámci EU, začíná kvůli ukrajinské válce pomalu otáčet a odmítá už i ruský plyn.
Sofie hrála v plánech Moskvy na evropském kontinentu významnou úlohu. Během komunistické éry bylo Bulharsko dokonce považováno za šestnáctou sovětskou republiku, protože komunista Todor Živkov byl poslušným nohsledem sovětských vůdců a režim si svou ukrutností nezadal se sovětským vzorem. Bulharská a sovětská tajná služba byly fakticky propojené a společně plánovaly vraždy odpůrců režimu na Západě.
Pro ruské agenty a byznys představovalo Bulharsko posledních let pátou kolonu v rámci Evropské unie i NATO, jejichž je členem (v NATO od roku 2004, v EU od roku 2007). Země prorostlá korupcí dávala zakázky řadě ruských firem včetně Gazpromu a Lukoilu. Idylické časy pro řadu příznivců Kremlu ale v zemi u Černého moře končí.
Nový bulharský premiér Kiril Petkov, jenž je v úřadě od loňského prosince, se ve světle ruské barbarské operace na Ukrajině snaží co nejvíce odstřihnout od proruské minulosti své vlasti. „Nezůstaňme rozděleni. Je čas říci, že je Bulharsko sjednocené,“ prohlásil před památníkem Šipka 3. března.
Několik bitev v tomto průsmyku symbolizuje propojenou historii Bulharska a Ruska, kdy ruské jednotky s pomocí bulharských dobrovolníků v roce 1878 odrazily vojáky osmanské říše. Pro Bulhary se jedná o symbol konce osmanské nadvlády. I zde se během letošních oslav našli příznivci Ruska, kteří jsou propojeni s bulharskou krajní pravicí, Petkova zasáhly od kremelských sympatizantů sněhové koule.
Premiér musel několik dní po začátku války odvolat ministra obrany Stefana Janeva, který hovořil nikoli o válce, ale o speciální operaci jako Kreml. Bývalý brigádní generál chtěl, aby Bulharsko zůstalo i v rámci zemí NATO neutrální. Ve vládě navíc sedí i místní socialisté, nástupci bulharských komunistů, kteří nechtěli sankcionovat Putina.
„Úroveň ruského vlivu v Bulharsku nemá obdoby a činí zemi poměrně zranitelnou,“ míní Ruslan Stefanov, programový ředitel Centra pro studium demokracie se sídlem v Sofii. Poslední ruská válka tyto vazby pouze obnažila. Nicméně premiér Petkov se stále více přiklání k Západu.
Dříve proruský prezident Rumen Radev, bývalý velitel bulharského letectva, odsoudil válku na Ukrajině. Nicméně i on hovoří o dopadech protiruských sankcí na bulharskou ekonomiku. Ještě v listopadu před druhým zvolením prezidentem označil Krym za ruský, za což byl kritizován. Bulharsko ale jako jedno z prvních uzavřelo oblohu pro ruská letadla, 25. února společně s Českem a Polskem.
Zásadní je posun v energetické politice. Dosud bulharští politici víceméně blokovali větší odklon od ruského zemního plynu a šli na ruku ruským firmám Gazprom a Lukoil. Nyní ale vicepremiér a ministr financí Asen Vasilev oznámil, že po vypršení smlouvy s Gazpromem ke konci tohoto roku země odběr ruského plynu neobnoví. Takové vyjádření by bylo ještě před válkou na Ukrajině nemyslitelné.
Balkánská země chce urychlit zprovoznění plynovodu z Řecka (Interkonektor Řecko–Bulharsko), jenž propojuje dodávky plynu ze zemí, jako je Ázerbájdžán, nebo s dalšími producenty plynu na Blízkém východě. Řecko také staví terminál pro LNG v přístavu Alexandrupoli, který má být hotov v příštím roce. Dokončení těchto projektů výrazně sníží závislost na ruských importech energií v celém regionu jihovýchodní Evropy. Pro Moskvu to není dobrá zpráva.
Změnu směřování oblíbené turistické destinace mnoha Čechů signalizuje také vyhoštění deseti ruských diplomatů, kteří měli v zemi provádět špionáž. Kreml tento krok označil za nepřátelské gesto. Už loni Sofie vyhostila šest ruských diplomatů, kteří měli být zapojeni do čtyř výbuchů muničních skladů v letech 2011 až 2020. Rusko se snažilo podle Bulharska zabránit dovozu zbraní na Ukrajinu a do Gruzie. Petkov navíc po setkání s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem oznámil, že na území Bulharska vznikne bojová skupina NATO s tisícovkou vojáků.
Protiruské nálady se v Bulharsku projevují i tím, že sílí tlak na odstranění pomníků oslavujících Rudou armádu. Mohlo by dojít k přemístění pomníku sovětské armádě, jež je dominantou v Sofii. Někteří intelektuálové chtějí zrušit i svátek 3. března, který je „ostudou národní identity“, napsal kulturní antropolog Ivajlo Dičev.
Posun se ukazuje i v průzkumech veřejného mínění. Ještě v roce 2019 hodnotilo Rusko kladně 73 procent Bulharů, sympatie k většímu slovanskému bratrovi v posledních týdnech klesají. Podpora Putina se propadla z 55 procent v minulém roce na aktuálních 32 procent, uvedla agentura ze Sofie Alpha Research. Dříve většina lidí považovala Putina za silného a odvážného vůdce, který dokáže čelit Spojeným státům i Bruselu. Útok na Ukrajinu nyní Bulhaři vnímají jako hrozbu pro evropskou bezpečnost.
