Trysková hádanka za deset miliard dolarů. Ruské aerolinky chtějí létat sankcím navzdory

Ruské letecké společnosti chtějí platit pronájem airbusů a boeingů bezcennými papírky zvanými rubly.

Trysková hádanka za deset miliard dolarů. Ruské aerolinky chtějí létat sankcím navzdory
ilustrační foto | Profimedia.cz

Budoucnost stovek airbusů a boeingů za deset miliard dolarů zůstává nepřehledná. Vyjasnit situaci nepomohl ani víkendový vývoj, během něhož vysoce postavený úředník úřadu pro leteckou bezpečnost nastínil plán, jenž má umožnit ruským aerolinkám létat navzdory protiválečným sankcím. Federální úřad pro leteckou dopravu se však od jeho slov vzápětí distancoval.

Valerij Kudinov vede v agentuře sekci letové bezpečnosti. Bloomberg cituje jeho popis údajného plánu, podle něhož hodlá ruský letecký sektor pokračovat v létání i po vyhlášení sankcí kvůli invazi na Ukrajinu.

Ruské aerolinky si podle tohoto plánu nechají některá letadla v používání, zatímco jiné stroje hodlají vrátit. Úřad pro leteckou dopravu však uvedl, že Kudinovova prohlášení z konce minulého týdne během obchodní konference v Moskvě „neodpovídají realitě“. Úřad sdělil, že Kudinov není oprávněn oficiálně mluvit jeho jménem.

Náhradní díly z Orientu

Kudinovovy výroky však nelze brát na lehkou váhu, upozorňuje agentura Bloomberg. Kudinov zastává v úřadu vysokou pozici a podrobnosti jeho plánu přesně zapadají do kontextu jiné zprávy o zákonu, který se nově zabývá letadly v cizím vlastnictví, jejichž další osud je nejasný. Téměř 500 takových letadel v Rusku má podle letecké poradenské společnosti Ishka odhadovanou hodnotu 10,3 miliardy dolarů.

„Část flotily bude vrácena,“ řekl Kudinov ruským novinářům. Prohlásil, že letecké společnosti se samy rozhodnou, které tryskáče se vrátí, uvedl portál Tass. Některá letadla budou v Rusku „přeregistrována“, což nejspíš znamená „ukradena“.

Náhradní díly do nich, které nelze získat od výrobců Airbusu a Boeingu, budou Rusové shánět v jiných zemích, jako jsou Indie a Turecko.

Kudinov není odpovědný za registraci civilních letadel a nemá spolehlivé informace, uvedl jeho zaměstnavatel, Federální úřad pro leteckou dopravu. Jeho komentáře o vztazích mezi ruskými leteckými společnostmi a pronajímateli letounů proto prý „neodrážejí skutečnost“. To je pozoruhodné tvrzení. Podle jednoho výkladu by to znamenalo, že úřad zaměstnává na vysokých postech lidi, kteří o své práci mnoho nevědí. Druhý výklad je, že úřad prostě lže. Vzhledem k tomu, že jde o ruský úřad, nelze vyloučit ani možnost, že pravdivý je obojí výklad.

Platby v rublech

Kudinovovy výroky částečně – ač patrně bezděčně – podpořil ruský deník Kommersant, jenž nezávisle na nich zveřejnil návrhy připravovaných vládních opatření na téma cizích cestovních letounů ve službách ruských aerolinek. Tato opatření zhruba odpovídají Kudinovovu popisu.

Ruské vládě by opatření umožnila aerolinkám zabavit některá letadla, která jim nepatří. Naopak k navrácení jakýchkoli letadel nebo motorů zahraničním pronajímatelům by letecké společnosti potřebovaly souhlas státu. Pokud by návrh platil v navrhovaném znění, nejspíš by to znamenalo, že by aerolinky za letadla platily v rublech. Ruská měna přitom ztratila od začátku invaze přes čtyřicet procent své hodnoty a na trhu o ni není zájem.

Takový přístup by umožnil boeingy a airbusy používat například státnímu dopravci Aeroflot, jedničce na domácím trhu S7 Airlines a dalším společnostem. Pronajímatelé, mezi nimiž jsou například dublinské firmy AerCap Holdings NV a Carlyle Aviation, by tak získali zpět jen zlomek částek, které měli podle smluv s Rusy dostat.