Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Ruská Duma nově zvedla horní hranici věku pro povinnou vojnu z 27 let na třicet. V praxi to znamená, že od začátku roku 2024 bude moci povolat až 2,4 milionu mladých Rusů.
Kreml počítá s tím, že prodlužování války na Ukrajině nakonec povede k vyčerpání obránců a rozvratu ukrajinské ekonomiky, ale také k únavě západních států z „nekonečné“ vojenské i ekonomické pomoci napadené zemi.
Vysoké ztráty na ruské straně – podle ukrajinské armády už padlo přes 244 tisíc vojáků – mají kompenzovat nové ruské zákony. Státní duma schválila zákon, který zvyšuje horní hranici věku pro povinnou vojenskou službu z 27 let na třicet. Spodní hranice zůstala na 18 letech. To znamená, že Putinův režim může teoreticky do bojů přidat celkově až 2,4 milionu nových vojáků. Změna má platit od začátku roku 2024.
Úprava je motivována hlavně snahou omezit emigraci mladých Rusů v případě, že dostanou povolávací rozkaz. Povinná vojenská služba trvá v Rusku jeden rok. Sice je omezena na ruské území, ale východ i jih Ukrajiny Kreml už loni v září uměle anektoval. Od roku 2014 okupuje také Krym.
Předseda výboru pro obranu v ruské Dumě Andrej Kartapolov, který nový zákon předložil, nejprve sliboval, že se zvýší dolní hranice pro odvody z 18 let na 21 let. Nyní ale otočil. „Návrh zákona se změnil kvůli tomu, že je demografická situace vážná a ovlivňuje objem mobilizačních zdrojů,“ vysvětlil pro ruskou agenturu Interfax. Dodal, že k jarnímu odvodu bylo povoláno 147 tisíc mužů.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu už dříve prohlásil, že plánuje zvýšit celkový počet ruských vojáků (kromě branců i profesionálních vojáků pod smlouvou) z 1,15 milionu na 1,5 milionu. Změna věku pro povinnou vojnu podstatně zvýší počet branců.
Kreml se stále snaží vyhnout všeobecné mobilizaci, která by ukázala, že se Rusku na frontě nedaří a má vysoké ztráty. Nicméně i v tomto směru se změnila legislativa a nově mohou být povolány zálohy až do věku sedmdesáti let. Změnila se také výše pokut pro odpírače vojny. Došlo ke zvýšení pokuty na šestnáctinásobek. Nově to bude padesát tisíc rublů, dosud to byly tři tisíce rublů.
Příbuzní ruských vojáků, kteří padli na Ukrajině, si stěžují na to, že ruské ministerstvo obrany nechává těla zabitých vojáků přímo na frontě, aby nemuselo platit vysoké odškodnění rodinám. Upozornilo na to Rádio Svobodná Evropa. Citovalo matku vojáka zabitého poblíž Bachmutu 19. června.
Ruský diktátor Putin přitom na začátku roku slíbil, že pozůstalí dostanou odškodné ve výši pěti milionů rublů (asi 1,2 milionu korun). Zranění mají dostat tři miliony rublů.
O smrti svého syna se Polina Čerkasová dozvěděla od jeho spolubojovníků. „Nežádám o nic jiného, jen mi přineste jeho tělo,“ zdůraznila. Podle velitele jednotky jejího syna zůstávají na bojišti desítky mrtvol. Michail Čerkasov měl v bojích přijít o nohu a v důsledku velké ztráty krve zemřel.
Když se obrátila na vojenské úřady, zjistila, že o jejím synovi nemají žádné informace a nevedou jej ani jako mrtvého nebo nezvěstného. „V hloubi duše doufám, že žije. Ale celou dobu se mi neozval,“ dodala Čerkasová. Zranění ruští vojáci si také stěžují na to, že ruské úřady nechtějí uznávat jejich žádosti o odškodnění.
