Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Mezi lidmi, kteří utekli z Ukrajiny před válkou, jasně převažují ženy. Ukrajinská ekonomika je potřebuje při obnově země
Rok a půl trvající ruská agrese na Ukrajině vyhnala z domovů až deset milionů lidí, kteří žili v regionech nejhůře zasažených válkou. Část uprchlíků přesídlila do bezpečnějších míst ve vlastní zemi; většina, přes šest milionů, ale zamířila hledat úkryt do Evropy, případně do ještě vzdálenějších destinací.
Právě tito lidé, mezi nimiž je na 2,8 milionu žen v produktivním věku, začínají ovšem bolestně chybět nejen rodinám, ale také ukrajinské ekonomice. Pokud se je nepodaří přesvědčit k brzkému návratu, podle výpočtů analytika Alexandra Isakova z Bloomberg Economics to bude stát Kyjev každoročně asi desetinu hrubého domácího produktu, tedy v nejhorším až dvacet miliard dolarů.
Ukrajina už tak přišla kvůli Putinově invazi podle odhadů minimálně o desítky tisíc mužů; další desítky tisíc sice nezemřely, jejich zapojení do běžného pracovního života ale budou limitovat vážná zranění z války. O to je návrat uprchlíků potřebnější.
Vláda v Kyjevě už dříve představila poměrně ambiciózní plán na poválečnou obnovu. Neklade si v něm zrovna malé cíle: do roku 2032 by se díky mohutným investicím ze zahraničí měla ukrajinská ekonomika zdvojnásobit oproti dnešnímu stavu. K tomu, aby se to podařilo, ale už teď tamnímu hospodářství chybí na 4,5 milionu pracujících a podnikatelů.
Část tohoto nedostatku by podle představ ukrajinského ministerstva hospodářství měly zaplnit právě ženy, které nyní žijí v zahraničí. Kromě toho, že jde o pracující v produktivním věku, se navíc jedná o kvalifikovanou pracovní sílu – zhruba šedesát procent žen uprchlic má vysokoškolské vzdělání.
Ministerstvo proto připravuje pobídky, které mají uprchlice s dětmi přesvědčit k návratu. Vláda se mimo jiné zavázala třeba k tomu, že schválí nový zákoník práce, sníží dosud dramatické rozdíly v odměňování žen a mužů za stejnou práci a poskytne granty vdovám po padlých vojácích, aby mohly začít podnikat.
Ukrajinské úřady s programem lákajícím uprchlíky domů spěchají. S prodlužující se dobou, kterou běženci tráví v zahraničí, totiž také výrazně roste pravděpodobnost, že v nových domovech zapustí kořeny. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky například trvalo téměř deset let od konce války v Bosně v 90. letech 20. století, než se alespoň polovina ze dvou milionů uprchlíků a vnitřně vysídlených osob vrátila domů.
Příliš pozitivní nejsou zatím ani průzkumy mezi dnešními uprchlíky, které se zabývají ochotou vrátit se z azylu na Ukrajinu. Například v Německu proběhl průzkum mezi sedmi tisíci uprchlíky z Východu. Z jeho výsledků zveřejněných v polovině července vyplynulo, že zůstat v západní Evropě má v úmyslu 44 procent z nich. To je o pět procentních bodů víc než ve stejné době loni.
Ekonomové upozorňují, že nejde jen o to, že 2,8 milionu žen představuje významnou pracovní sílu. Kromě toho se samozřejmě jedná také o spotřebitele; na Ukrajině ženy navíc mají velké slovo při nákupním rozhodování domácností.
Ani při nejlepším scénáři, kdy by se nakonec podařilo přesvědčit k návratu podstatnou část ukrajinských žen žijících nyní v Evropě, ale nebudou pracovní síly pro obnovu země stačit. Kromě lákání uprchlíků tak vláda diskutuje o tom, že bude potřeba přivézt také muže dělníky. Země, která byla v minulosti jedním z hlavních zdrojů „hrubé“ pracovní síly pro západní Evropu, chce lákat dělníky z dalších, především východních zemí.
