Pohádka o bohatém Německu se hroutí

Přebytkové rozpočty jsou zapomenuty, Německo se rychle zadlužuje. Rozpočtové schodky nepominou ani v následujících letech. Dalším problémem německých financí se stává nepoměr mezi příjmy na federální úrovni a u spolkových zemí.

Pohádka o bohatém Německu se hroutí
ilustrační foto | Shutterstock.com

Německo se považuje za jednu z nejbohatších zemí v Evropě, alespoň viděno optikou z Prahy, Varšavy nebo Bratislavy. Kromě toho, že kupní síla obyvatelstva je zhruba dvouapůlnásobná oproti české, se německá vláda mohla pochlubit přebytkovými státními rozpočty, které se staly mezi roky 2014 až 2019 pravidlem.

I proto si nyní může německý vicekancléř a ministr financí z SPD Olaf Scholz dovolit v době krize povolit otěže fiskální politiky. Jak ale upozornil deník Die Welt, rozvolnění striktních pravidel bude znamenat, že se takzvaná pohádka o bohatém Německu stane minulostí

Pro tento rok se počítá se schodkem ve výši 218 miliard eur (5,9 bilionu korun) a v příštím roce to podle deníku Handelsblatt bude 90 až 100 miliard eur. Navíc podle plánů ministra Scholze nebude rozpočet vyrovnaný nejméně do roku 2024. 

Přebytkové německé rozpočty (jako podíl v procentech na HDP)

Rozpočtové přebytky budou v Německu minulostí

Další změnou je také to, že regiony získají prvně v moderní historii země z daní více miliard eur než spolková vláda v důsledku změny legislativy. „Vítáme plánovanou pomoc vlády pro zachování schopnosti reagovat na krizi v důsledku koronaviru na lokální úrovni,“ oceňuje místopředseda Německého sdružení obcí a měst Uwe Zimmermann změnu německé ústavy, kterou podporují také opoziční strany FDP a Zelení. V době výpadku příjmů není čas na provádění úsporných opatření, míní Zimmermann. 

Parlament souhlasil s tím, že polovinu propadu příjmů měst a obcí jednorázově dorovná spolková vláda. Kvůli tomu se musela změnit příslušná rozpočtová ustanovení v německé ústavě. Centrální rozpočet se bude také ve větší míře podílet na příspěvcích na ubytování pro dlouhodobě nezaměstnané. 

Méně peněz pro vládu

Touto změnou pravidel dojde k tomu, že jednotlivé spolkové země budou mít celkově k dispozici více peněz než centrální vláda. V tomto roce by to mělo být o 30 miliard více, do roku 2024 by měl rozdíl narůst až na 100 miliard eur. Až do roku 2019 to bylo obráceně. „Uprostřed krize se musí jednat o rychlá řešení, nikoliv o taktickou finanční hru v rámci pravidel federalismu,“ obhajuje změnu poslanec SPD Dennis Rohde. 

Zásadní věcí je udržet v chodu ekonomiku na místní úrovni, zejména v oblastech, kde panuje vysoká míra nezaměstnanosti, doplnil rozpočtový expert strany Rohde. Dlouhodobě se podle něj zvýší odolnost regionů vůči krizi. Ministr financí Scholz navíc chtěl, aby federální vláda převzala polovinu dluhů nejzadluženějších obcí, tento nápad ale u CDU/CSU narazil. 

Poslanec Eckhardt Rehberg z CDU sice souhlasí s jednorázovou pomocí německým obcím a městům, ale pro následující roky by německý rozpočet neměl hasit rozpočtové problémy regionů. „Podle německé ústavy jsou za komunální finance zodpovědné jednotlivé spolkové státy,“ připomenul. Nejvíce financí od spolkové vlády dostanou země Severní Porýní-Vestfálsko, Bavorsko a Bádensko-Württembersko. 

Zaplatí to naše děti

I když pro změnu ústavy hlasovala také opozice, ne všichni poslanci s masivním zadlužováním vnitřně souhlasí. Poslanci ale nechtěli rok před parlamentními volbami vyhrotit spor s obcemi a městy, za které budou příští podzim kandidovat. 

Jedním z nehlasitějších kritiků rozvolňování rozpočtových pravidel je Friedrich Merz, kandidát na budoucího šéfa CDU a tím i na možného kancléře. Scholz podle něj vydává zbytečně miliardy, jako by měl nastat konec světa. „Naše děti to budou muset všechno zaplatit,“ nechal se slyšet

Merz zdůraznil, že je třeba s prostředky daňových poplatníků zacházet uvážlivě i v době epidemie koronaviru. Se zadlužováním by se nemělo Německo příliš rozjíždět. Kritizuje i prodloužení platnosti nástroje kurzarbeit. Vláda Angely Merkelové souhlasila s vyplácením podpory firmám na mzdy až do konce příštího roku.

„Peníze na kurzarbeit jsou určené k tomu, aby se krátkodobě překonala krize,“ zdůraznil kritik Merkelové. Dlouhodobé vyplácení podpory bude deformovat pracovní trh, tvrdí. Navíc hrozí i to, že si řada lidí zvykne na peníze bez práce. Merz podpořil demonstrující, kteří se obávají zpřísňování opatření proti covidu-19. „Mnoho lidí protestuje proti omezení svých svobod, což je legitimní obava, s níž se musejí politici vypořádat,“ dodal. Protesty ale musejí být vedeny nenásilně. 

ECB podporuje utrácení

Německá média v tomto kontextu připomínají slova prezidentky Evropské centrální banky (ECB)  Christine Lagardeové, jež vyzvala vlády zemí eurozóny, aby podporovaly uvolněnou monetární politiku ECB tím, že zvýší vládní výdaje. To by mělo posílit víru soukromého sektoru v hospodářské oživení. 

Důvěra lidí v německý stát přitom meziročně výrazně stoupla. Z 34 procent na 56 procent. Většina oslovených respondentů se domnívá, že je stát způsobilý jednat a plnit své závazky. Jarní kroky kancléřky Angely Merkelové v době šíření první vlny pandemie se projevily rovněž na růstu její popularity a některých ministrů včetně ministra financí. 

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní