Není krize jako krize

Svědčí o tom její slavný výrok „prostě my jsme v situaci, kdy se nacházíme v bezprecedentní krizi, která se dá srovnat jenom s třicátými lety minulého století“, který několikrát s mírnou obměnou zopakovala.

Letošní krize má totiž s prudkým propadem z let 1929 až 1933 málo společného. Srovnávat obě situace je snad až neuctivé k milionům lidí, kteří ve třicátých letech přišli o práci a přežívali ze dne na den. Nezaměstnanost se ve Spojených státech vyšplhala na 25 procent, v Německu na 30. Další evropské země na tom nebyly o mnoho lépe. Dnešní situaci s tím nelze srovnat, nárůst nezaměstnanosti je zatím – aspoň v Evropě – mírný a pohybuje se v nižších jednotkách procentních bodů. 

Obě krize jsou nesrovnatelné i z hlediska délky trvání. Tehdy pád trval déle než tři roky, zotavení z krize bylo pomalé a vysokou nezaměstnanost odstranilo až vypuknutí druhé světové války. Tentokrát vše běží mnohem rychleji. Třeba s ohledem na vývoj průmyslové výroby ve střední Evropě lze říct, že po brutálním propadu v březnu a dubnu (to jsou tedy celé dva měsíce!) nastalo rychlé zotavení a objem výroby se rychle blíží zpět k loňským hodnotám.