Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Skoro tři miliony Čechů nemají třetí dávku očkování proti covidu-19.
Po zrušení vládních opatření pro boj s covidem-19 Češi přestali mít zájem o očkování. Třetí dávku, která má posílit imunitní reakci, si zatím nenechalo aplikovat už 2,8 milionu občanů. Odborníci se s ministerstvem neshodnou, zda a kdy na třetí dávku zajít.
Nejrozšířenějším očkováním proti covidu-19 jsou v Česku dvoudávkové Comirnaty od výrobců Pfizer a BioNTech a Spikevax od Moderny. V Česku byla v minulosti rovněž dvoudávkově podávána látka od AstraZenecy a jednodávkově ta od Johnson & Johnson. U všech zmíněných vakcín ale vědci postupně zjistili, že jejich ochranná funkce velmi rychle slábne, a doporučují se nechat přeočkovat po pěti měsících od dokončené vakcinace.
Jenže Češi to ignorují. Bez posilující dávky jsou jich již skoro tři miliony a očkovací centra podle registračního portálu ministerstva zdravotnictví zejí prázdnotou a nevyužité vakcíny končí ve spalovně.
„Za nás stále platí doporučení, aby se občané očkovali třetí, posilující dávkou očkování,“ říká Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva zdravotnictví. I on argumentuje tím, že ochranná funkce vakcín časem slábne. Po půl roce již podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky chrání před těžkým průběhem onemocnění jen na šedesát procent, s každým dalším měsícem ještě o něco méně. Ministerstvo radí, aby na třetí dávku šel každý starší dvanácti let, komu to neznemožňují jiné zdravotní důvody. Vakcínu dále nelze podat těm, kteří prodělali covid-19 před méně než třemi měsíci.
Jenže s doporučením ministerstva polemizují někteří odborníci. Ukazuje se totiž, že současná vlna varianty omikron nijak zásadně nezesiluje. Omikron má navíc mírnější průběh onemocnění než předchozí mutace. Lze očekávat, že s oteplením bude covid-19 opět na ústupu. „Dnes již máme poměrně jasno, že jde o virus sezonního charakteru. Podobně jako v případě chřipky i zde můžeme očekávat zhoršení situace spíše v podzimních měsících,“ říká biochemik Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Z tohoto důvodu někteří odborníci radí, aby lidé ignorovali SMS upozornění od Chytré karantény s pozvánkou na třetí dávku a na přeočkování šli raději později. „Teď v nejbližším horizontu, v měsících dubnu až červnu, nemá pravděpodobně velký smysl očkovat. Počítejme ale s podzimní a zimní vlnou, která bezesporu přijde,“ říká Zdeněk Hel, imunolog z Alabamské univerzity v USA.
Epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula doporučuje, aby ministerstvo přistupovalo ke covidu-19 podobně jako ke chřipce. „To znamená, že teď v mezidobí nemusíme zásadně apelovat na očkování. Vyčkejme na podzim, kdy už budeme mít trochu víc jasno, jaká varianta koronaviru převládne a jak účinná na ni bude vakcína. Je žádoucí nechat se očkovat variantou, která bude korespondovat s tím, co se tady bude eventuálně vyskytovat. Tak už to děláme i v případě chřipky,“ říká Prymula.
I podle Hostomského bychom přeočkování měli řešit až na podzim. „To ale pouze v případě lidí v rizikové skupině, tedy zejména seniorů a chronicky nemocných. Ten zbytek by už měl být schopen s virem bojovat a vytvářet si na něj imunitu přirozeně,“ říká vědec.
