Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Neuvěřitelně nepravděpodobná – 125 milionů let stará – fosilie ukazuje,jak se dávný druhohorní savec pokouší zakousnout a sežrat býložravého dinosaura psittacosaura
Druhohory si většina lidí stereotypně představuje jako éru dinosaurů, kteří dle libosti požírali zakrnělé – v norách a korunách stromů se ukrývající – savce. Takřka 180 milionů let trvající nadvláda dinosaurů byla realitou, ovšem občas se přece jen stalo, že nějaký savec sežral na oplátku dinosaura. Velmi spolehlivě to dokazuje pozoruhodná – 125 milionů let stará – zkamenělina z naleziště v severočínské provincii Liao-ning, která jako časová konzerva uchovala do dnešních dní momentku druhohorního života.
A na oné momentce jsou „vyfotografována“ dvě těsně propletená těla – býložravého dinosaura pojmenovaného Psittacosaurus lujiatunensis a zhruba třikrát menšího dravého savce druhu Repenomamus robustus, který se své oběti zrovna zakusuje do hrudníku. Jak by souboj obou protivníků dopadl, netušíme, protože je právě v tom okamžiku pohřbilo kamení vyvržené nedalekou sopkou. Jde o mimořádně šťastnou náhodu (tedy alespoň z hlediska vědy), a obě do sebe zakleslé kostry jsou navíc – až na špičku repenomamova ocasu – neporušené a kompletní.
O zkamenělém souboji informoval v polovině července vědecký časopis Scientific Reports. Samotnou fosilii ovšem v lokalitě proslulé nálezy dinosaurů pohřbených během sopečných erupcí objevil už roku 2012 jeden místní rolník. Od něj ji dostal paleontolog Kang Chan z univerzity v Chaj-kchou na ostrově Chaj-nan, který se následně spojil s několika kanadskými kolegy. „Oči mi málem vypadly z důlků, když jsem tu fosilii spatřil,“ popsal jeden z nich, Jordan Mallon, populárně-vědeckému časopisu Scientific American své první seznámení s nálezem.
Prvním úkolem vědeckého týmu bylo ověřit pravost fosilie, protože někteří obchodníci se zkamenělinami s oblibou uměle vytvářejí podobná – krajně nepravděpodobná – pravěká sousoší. Jenže tady šlo jednoznačně o originál. Padělky bývají zpravidla hodně primitivní a nepodobají se rafinovaně propleteným kostrám obou zvířat. „Potvrdili jsme, že je levá spodní čelist savce opravdu vrostlá do kamene a svírá žebro dinosaura,“ vysvětluje Mallon s tím, že netuší, jak by se zrovna toto dalo zfalšovat. Analýza okolní horniny navíc potvrzuje, že obě zvířata byla pohřbena společně, a to s největší pravděpodobností na místě pozdějšího nálezu.
Psittacosaurus patřil mezi menší býložravé dinosaury (jde o dávné příbuzné slavných triceratopsů, kteří o nějakých šedesát milionů let později zápolili s tyranosaury), přičemž dotyčný ještěr byl takřka dospělým mládětem a podle odhadu paleontologů vážil přes patnáct kilogramů. Repenomamus pocházel z dnes již vymřelé skupiny savců. Vzhledem snad mohl připomínat jezevce, ovšem vážil necelých pět kilogramů.
O jeho dinosaurožravé přirozenosti víme už od roku 2005, kdy se mezi kostmi dospělého repenomama našly kostičky psittacosauřích mláďat. Ovšem až nyní je jasné, že si dovolil i na (takřka) dospělého dinosaura. Vědci se samozřejmě zabývali i možností, že dinosaurus byl již mrtvý a dravec pouze ohlodával jeho mršinu. Tuto variantu však vyloučili jako nepravděpodobnou, a to kvůli poloze obou těl a skutečnosti, že na psittacosauřích kostech – tedy až na inkriminované žebro – chybějí otisky po zubech mrchožroutů. Vypořádat se museli i s pochybnostmi, jestli vůbec mohl nějaký savec ulovit více než třikrát těžšího dinosaura, a dospěli k závěru, že ano. Koneckonců dnešní rosomák občas skolí i soba nebo losa, kteří váží mnohonásobně více než on.
Zdá se, že repenomamus opravdu lovil dinosaury, ale náš pohled na druhohory by to nijak zásadně ovlivnit nemělo. Někteří z dinosaurů vážili desítky tun, zatímco největší savci (patřil k nim blízký příbuzný sopkou pohřbeného dravce Repenomamus giganticus) měli sotva dvacet kilogramů, tedy přibližně stejně jako středně velký pes. A kdyby před 66 miliony let nenarazil do Země asteroid, nejspíš by to tak i zůstalo.
