Smutná zpráva pro milovníky Lovců mamutů: s Kopčemem příbuzní nejsme

V roce 1985 se buldozery budující přehradu Nové Mlýny zařízly do sprašového hřbetu u Dolních Věstonic. Několik metrů pod povrchem jejich radlice sem tam narazily na pozůstatky dávných ohnišť, ale skutečně důležitý nález přišel až v květnu dalšího roku, kdy stroje odkryly dávné tábořiště pravěkých lovců ohraničené mamutími kostmi. V červnu archeologové vykopali dva zlomky lidské lebky a 13. srpna 1986 narazili na hrob, v němž byli kdysi dávno uloženi tři lidé.

Uprostřed ležela, jak tehdy archeologové soudili, mladá dívka s podivně deformovanými kostmi a po jejím boku dva mladí muži. Ten po levé ruce spočíval na břichu a podle popisu, který o rok později publikoval v Archeologických rozhledech šéf týmu archeologů Bohuslav Klíma, „paží překrýval dívčí ruku, jako by ji přidržoval“. Druhý muž ležel na boku otočený k ženě a obě paže měl namířené k dívce tak, že „předloktí dosahovalo až ke spodnímu okraji dívčí pánve“.

Hlavy všech tří byly posypány rudým okrem a kromě toho také ženin klín. „Nelze se ubránit představě, že zde (barvivo) obklopovalo čtvrtou hlavu nebo celé tělo právě narozeného dítěte, z jehož kosterních pozůstatků se ovšem nemohlo nic dochovat,“ mínil Klíma a dodával, že uložení těl nebylo náhodné. Pohřeb mohl být podle něj zinscenován jako rekonstrukce „lékařského zákroku či přímo porodu, který skončil nezdarem“. Nasvědčovaly tomu podle něj i jiné okolnosti. Například poškození lebky muže nalevo a hluboko v pánvi muže napravo zaražená dřevěná tyč: „Museli snad tedy oba průvodcové dívku nedobrovolně následovat, aby ji jeden po těžké chvíli v posmrtném životě přidržoval a utěšoval a ten druhý zase proto, že jeho pomoc a služba skončily neúspěchem?“