Na zvířátka s kladívkem: obří larvy, dvoumetrové krevety a zkamenělý penis

Pokud někdy mezi Prahou a Plzní narazíte na skupinu lidí v klobouku à la Indiana Jones a s kladívkem za pasem, nejspíš se jedná o nadšence do paleontologie, kteří jsou „na lovu“. Nachází se zde totiž jedna z nejznámějších oblastí výskytu fosilií na světě – Barrandien. Právě odtud pocházejí jedny z prvních vědecky popsaných fosilií. V 19. století tuto oblast proslavil francouzský paleontolog Joachim Barrande, po němž byla později také pojmenována.

„Česko vyniká vysokou koncentrací nálezů – díky tomu bylo možné popsat již více než tisíc druhů trilobitů a řadu zajímavostí z jejich života,“ říká paleontolog Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd. Jako příklady uvádí třeba trilobity pokousané jinými členovci nebo hlavonožci, jedince s nejrůznějšími vývojovými vadami nebo i trilobity se zkamenělým obsahem trávicí soustavy, z čehož lze zkoumat, čím se živili.

„Českou specialitou jsou i nálezy trilobitích miminek – larev, které poprvé popsal již Barrande,“ líčí Laibl. Jak bylo možné zkameněliny o velikosti sotva dvou milimetrů nalézt? „Barrande byl velmi pečlivý, ale nepochybně mu pomohlo i to, že larvy nalezené například ve Skryjích jsou pokryté železitou vrstvičkou, takže v kameni svítí jako oranžové tečky,“ vysvětluje Laibl, který i s využitím nejmodernějších technologií ve výzkumu larev pokračuje. Kromě mikroskopů či chemických analýz sedimentů využívá i moderní zobrazovací technologie, jako je počítačová tomografie, „nemocniční cétéčko“ nebo třeba měření na urychlovači částic – synchrotronu. „To nám umožňuje opravdu detailní prostorové zobrazení, aniž bychom museli cokoli ničit. Dříve bylo nutné okolní kámen odbrousit, což často vedlo k nevratnému zničení nálezu,“ popisuje Laibl.

K popularizačním účelům a prezentaci výsledků vědci používají i 3D tisk. „Paradoxně i to pomáhá vědě – při modelování člověku docházejí nejrůznější souvislosti o morfologii, kterých si dříve nevšimne,“ pochvaluje si nadšený popularizátor a sběratel nejrůznějších paleontologických nálezů.

Obří larvy z Čech

Doposud byla larvální stadia popsána u více než 180 druhů trilobitů a dají se rozdělit na dva typy. První typ se podobá dospělým trilobitům a žil na mořském dně. Mláďata druhého typu byla kulovitá nebo nafouklá a volně se vznášela v mořské vodě jako plankton.

Lukáš Laibl se švýcarskými kolegy nedávno zjistil, že larvy trilobitů hrály zásadní roli v potravním řetězci – byly klíčovou potravou pro některé mořské živočichy, kteří se nedokázali živit drobnými planktonními řasami. Na samém začátku prvohor, v období kambria (před 520 až 495 miliony let), žila mláďata trilobitů především na mořském dně. Před 495 až 470 miliony let se ale mořské ekosystémy začaly měnit a někteří trilobiti vyvinuli planktonní larvy. „Byla to doslova invaze. Během několika desítek milionů let planktonní trilobití larvy zaplnily oceány. Důvodem zřejmě bylo, že měly dostatek potravy v podobě zvýšeného množství jednobuněčných řas v mořské vodě, takzvaného fytoplanktonu,“ vysvětluje Laibl.

Právě jejich hojný výskyt významně ovlivnil tehdejší mořský život, protože větší volně plovoucí živočichové se nedokážou živit přímo mikroskopickými planktonními řasami. „Potřebujete nějaký mezičlánek potravního řetězce – drobný živočišný plankton, který žere řasy a je sežrán něčím větším. V dnešních mořích jsou to například drobní korýši nebo jejich larvy. V ordovických mořích to byly právě larvy trilobitů,“ doplňuje paleontolog. Některé české trilobití larvy také vynikají svojí velikostí, která dosahuje až dvou milimetrů. Jinde na světě jsou nalezená trilobití mláďata čtvrtinová – o velikosti do půl milimetru. Důvodem je podle vědců větší množství žloutku ve vajíčku, což byla nejspíš adaptace pro život v polárních mořích – Česko bylo před více než 500 miliony let na jižní polokouli nedaleko pólu.

Dvoumetrové „krevety“ z Tajšútu

Dalším proslulým místem, kam se vydávají i čeští paleontologové, je Maroko, odkud pochází řada unikátních nálezů, které nabízejí fascinující pohledy do dávné minulosti. Během několika výprav se Lukáš Laibl podílel na objevu nového naleziště Taichoute (Tajšút) na jihovýchodě země, jež vyniká nálezy nových druhů krevetám podobných živočichů, kteří dosahovali délky až dvou metrů. Tito živočichové ovládali moře před 470 miliony let, tedy na začátku prvohor. V té době žila většina tehdejších organismů na mořském dně. Nejnovější nálezy ale dokazují, že rozmanitý život se odehrával i ve vodě nad mořským dnem. Velké členovce – vzdálené příbuzné dnešních krevet, pavouků a hmyzu – chránily robustní krunýře. Volně plavali v moři podobně jako hlavonožci a další živočichové.

„Kromě toho jsme zde nalezli dosud neznámé druhy trilobitů nebo vzácné zkameněliny měkkých částí těla, jako jsou vnitřní orgány či končetiny,“ vyjmenovává vědec, podle kterého tak oblast Taichoute otevírá nové možnosti paleontologického a ekologického výzkumu. Většinou se totiž naše znalosti opírají především o nálezy živočichů, jejichž těla měla nějaké tvrdé části, třeba kosti nebo ulity, které mohly zkamenět. Je pravděpodobné, že nám mnohé uniká, protože i v dnešních mořích žije mnohem více živočichů, kteří žádné ulity a další tvrdé části nemají. 

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově