Konec uhelného dolu pod Beskydami

Dlouhodobě nefunkční Důl Frenštát bude zasypán, objekty na povrchu zbourány. OKD zveřejnily plán demoličních prací.

Konec uhelného dolu pod Beskydami
Důl Frenštát | Adolf Horsinka / MAFRA / Profimedia

Dvě jámy zasypeme, poté z areálu jižně od Frenštátu pod Radhoštěm zmizí stavby na povrchu. Takový je ve stručnosti plán, který předložila státem vlastněná společnost OKD k posouzení ministerstvu životního prostředí v rámci procesu EIA. Pokud ministerstvo návrh schválí, což je téměř jisté, tak definitivně skončí záměr komunistického režimu těžit černé uhlí pod severním svahem Beskyd.

Hloubení průzkumných štol začalo v roce 1982, o šest let později zde horníci vytěžili první uhlí. Jenže těžba se nikdy naplno nerozjela a po pádu komunismu byl Důl Frenštát zakonzervován. V září 2011 tehdejší vedení OKD v čele s Klausem Dieterem Beckem  zveřejnilo – v době příznivě vysokých cen černého uhlí – záměr obnovit průzkumné práce. Pokud by průzkum vyšel dobře, chtěla OKD investovat do provoznění dolu.

Podobné záměry vyvolaly silný odpor v regionu. Důl se nachází pouhé tři kilometry od centra Frenštátu pod Radhoštěm. Lidé se obávali poškození domů a dalších nemovitostí, problematické bylo též umístění dolu v podhůří Moravskoslezských Beskyd. Stavební úřad ve Frenštátě využil faktu, že objekty v dole měly prošlé povolení a prohlásil je za černé stavby. Těžaře vyzval k jejich odstranění. 

Ranou z milosti byl pád cen černého uhlí na světovém trhu, který z plánů na těžbu pod Beskydami učinil ekonomický nesmysl. Právě pád cen – spolu s extrémním zadlužením podniku ze strany vlastníků Zdeňka Bakaly a Petera Kadase – způsobil bankrot OKD na jaře 2016. Od dubna 2018 je vlastníkem OKD opět stát.

Týdeník hrot

  • Jak Babiš bohatne na koronaviru
  • Život po Pentě
Objednat nyní