Esej: Proč dělat vtipy v reklamě přestala být sranda

Ubývá humoru – z každodenního života možná, z reklamy určitě. A k smíchu to rozhodně není

Esej: Proč dělat vtipy v reklamě přestala být sranda
ilustrace | Vojtěch Velický

Chceme-li například hanět Otokara Březinu, nenapíšeme o něm, že to byl chatrný básník. Napíšeme raději, že se mu nedostává onoho jiskrného humoru… A čtenář si řekne, vida, tomu Březinovi něco chybí, psal před, bratru, stoletím s nadsázkou – humornou, jak jinak – Karel Čapek. Jak už to učinil mnohdy jindy, i tentokrát otevřel zdánlivě polopatickým způsobem složitý trabl lidské duše.

Není snad člověka, který by o sobě sám tvrdil, že nemá smysl pro humor. Podívejte se na kteroukoli seznamku. To není nic frivolního; taková seznamka je hodnověrným záznamníkem toho, co sami o sobě chceme světu říci. Dokonce to chceme říci té pro nás nejdůležitější části světa, z níž se – jak doufáme – bude rekrutovat náš sexuální partner. Jak víme, není na světě mnoho věcí, o které nám jde usilovněji než právě o dobrou reklamu u opačného (nebo stejného, třetího, nerozhodnutého, ještě úplně jiného nebo žádného, podle vkusu) pohlaví.

Zkrátka drtivá většina takových zoufalých inzerátů obsahuje cosi o smyslu pro humor. Buď je nabízen, nebo požadován; nikdo se sám nepasuje na suchara, ačkoli by o něm jeho okolí kdykoli odpřisáhlo, že se mu ve shodě s Březinou onoho jiskřivého humoru skutečně nedostává.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit