Drahé znárodnění. Paříž zachraňuje jaderný koncern EDF

Francouzská vláda chce vykoupit za 10 miliard eur minoritní akcionáře koncernu EDF, který spravuje i 56 jaderných bloků v zemi. Na jejich modernizaci jsou potřeba další peníze.

Drahé znárodnění. Paříž zachraňuje jaderný koncern EDF
ilustrační foto | Shutterstock.com

Francouzský energetický koncern EDF má finanční problémy. Proto se francouzská vláda rozhodla, že jej bude muset stabilizovat. Jedním z kroků je forma „znárodnění“, protože státní podíl, který dosahuje 84 procent, navýší na 100 procent.

To znamená, že bude muset utratit deset miliard eur (260 miliard korun), aby vykoupila minoritní akcionáře. Zejména jde o to, že firma provozuje 56 jaderných reaktorů, které ekonomice zajišťují přes dvě třetiny vyrobené elektřiny. I ty potřebují další miliardy eur na modernizaci, kterou požaduje jaderný regulátor ASN. Celý proces ale musí schválit i Evropská komise.

Zpráva, že Elysejský palác tento krok plánuje, vedla k tomu, že akcie firmy rostly o 10 procent. To celý záměr dále zdražuje a bude se jednat o jedno z nejdražších ekonomických rozhodnutí vlády v historii, napsal německý deník Handelsblatt.

Restrukturalizaci hájí francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Jednání o odkupu potvrdil Sebastien Menesplier z francouzského odborového hnutí v energetice CGT. Celá obří transakce má označení Project Hercules

Bez státu jádro nepřežije

Tento krok má zajistit, aby jaderný kolos přežil i následující roky. Francouzský jaderný sektor polyká stále více peněz. Společnost se má rozdělit na více firem. To umožní, aby ostatní, nejaderné aktivity nebyly zatížené splácením obřích půjček. Vznikly by tři části. Jaderná EDF Blue plně v držení státu, EDF Azure, jež by vyráběla elektřinu z hydroelektráren, a EDF Green, zaměřená na obnovitelné zdroje. 

Azurová a zelená část vytvořeného holdingu by mohly být k dispozici soukromým investorům až do třicetiprocentního podílu, aby se alespoň část peněz státní pokladně vrátila. Z pohledu investorů je nejzajímavější sektor obnovitelných zdrojů energie.

Šéf EDF Jean-Bernard Lévy varoval, že se bez pomoci francouzské vlády stane firma jen druhořadým hráčem na energetickém trhu. Lévy tvrdí, že cena, za kterou EDF prodává jadernou elektřinu, je příliš nízká a znevýhodňuje jej na trhu s energiemi. Ta je od roku 2012 stanovena na 42 eur za megawatthodinu. 

Firma má rovněž problémy s dokončováním projektů britské jaderné elektrárny Hinkley Point C a francouzského zdroje Flamanville 3, jež se protahují a prodražují. EDF je nicméně jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v české elektrárně Dukovany. Nyní nabízí jaderné reaktory o výkonu 1650 megawattů, pro Dukovany by to mělo být o výkonu 1200 megawattů. Jejich stavba ale přesahuje deset let. 

Malé reaktory na export

Nicméně podle ředitele divize pro nové jaderné zdroje Xaviera Ursata se společnost chce zaměřit i na vývoj modulárních zdrojů o výkonu 170 MW. Pilotní reaktor by měl být postaven do roku 2030. Pak by se mohl stát i výhodným exportním artiklem francouzského státu. Za deset let totiž budou jednotlivé země pod daleko větším tlakem, aby odstavily fosilní energetické zdroje. 

EDF ale v současné době čeká na schválení stavby šesti nových reaktorů generace III+ o výkonu 1650 MW, jež mají nahradit stárnoucí reaktory o výkonu 900 MW, které slouží přes 40 let. Francouzský regulátor však prodloužil jejich životnost o deset let s tím, že se musí modernizovat.

Pro Francii, jež je nyní jedinou zemí EU, která disponuje jadernými zbraněmi a je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, zůstává jádro symbolem jejího velmocenského postavení minulosti. Prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že se země nikdy nevzdá jaderné energetiky.

Podíl jádra na výrobě elektřiny by ale měl klesnout z více než 70 procent – což nemá žádný jiný stát na světě – na 50 procent po roce 2035. I proto lobbuje v Bruselu za to, aby bylo jádro považováno za udržitelnou technologii s nárokem na evropské dotace.