Evropský spor o zelenou pečeť pro plyn a jádro. Jde o dotace

V rámci debaty o udržitelných projektech se mezi členskými státy Unie nadále vede boj o to, zda má mezi zelené zdroje patřit zemní plyn a jádro. Na zelenou certifikaci budou vázány dotace z Bruselu.

Evropský spor o zelenou pečeť pro plyn a jádro. Jde o dotace
Jaderná elektrárna Dukovany - ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Pečeť udržitelnosti by měla investorům zaručit, že jimi vybraný projekt nebude mít problémy s financováním. Jednak z pohledu Bruselu a souvisejících dotací, navíc bude pozitivním signálem pro banky.

Mezi členskými zeměmi Evropské unie se už řadu měsíců bojuje o to, zda má do udržitelných zdrojů patřit zemní plyn a jádro. Klíčové to je pro státy, které musejí v následujících letech spoléhat na zemní plyn. V první řadě jde o Německo, protože se vzdává uhlí i jádra. A na druhé straně země, které jádro již využívají a uvažují o stavbě nových jaderných zdrojů – zejména Francie a východní státy Unie, jako je Česko, Maďarsko, Slovensko, případně Polsko.

Pokud se chce EU stát klimaticky neutrálním seskupením do roku 2050, musí přesměrovat finanční toky od fosilních k obnovitelným zdrojům. Takto argumentují zejména ministři životního prostředí Rakouska, Španělska, Irska, Lucemburska a Dánska. Ti se už obrátili na Evropskou komisi, aby nenechala příliš manévrovacího prostoru pro ty členské země, které chtějí mít zařazeny v zelených technologiích i ty, jež využívají zemní plyn nebo jádro.

„Taxonomie by neměla podněcovat nové investice do fosilní infrastruktury,“ varovali podle Süddeutsche Zeitung ministři pěti zemí. Politický poker se hraje o hranici, odkdy už může být moderní plynová elektrárna považována za udržitelný projekt, jenž má nárok na tučné dotace.

Německý deník připomíná, že východoevropské země chtějí mít v zeleném seznamu energetických zdrojů právě zemní plyn, kterým by mohly nahrazovat spalování uhlí. A Francie jako těžká jaderná váha samozřejmě prosazuje, aby i jaderné reaktory dosáhly na velkorysé penězovody z Bruselu. 

Německo váhá

Pokud by byla udržitelnost vykládána co nejbenevolentněji, šlo by o nejhorší variantu pro takzvané zelené investice, domnívá se německý zelený politik a europoslanec Sven Giegold.

Samotné Německo se zatím nepřiklonilo ani k jedné straně. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová z SPD totiž dopis pětice kolegů nepodepsala, i když k tomu byla vyzvána. Německá vláda dosud návrhy nevyhodnotila, zní oficiální zdůvodnění. 

Je ale patrné, že bez zařazení zemního plynu na seznam by postrádalo smysl dokončení plynovodu Nord Stream 2, jež Berlín dosud vehementně podporoval. O dalším postupu měl nicméně jednat německý ministr průmyslu a energetiky Peter Altmaier s francouzským protějškem Brunem Le Mairem. 

Vodík z jádra

Dá se vsadit na to, že si dvě největší ekonomiky Unie navzájem podpoří „německý plyn“ a „francouzské jádro“. V případě plynových elektráren se dá argumentovat tím, že v budoucnu budou spalovat zelený vodík, vyrobený z obnovitelných zdrojů. Francie zase bude zdůrazňovat výrobu vodíku, který vyrobí s pomocí energie z jádra. Přitom tuto technologii už loni v prosinci vetovala v Bruselu tehdejší rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová. Možnost dotací na „jaderný vodík“ měly podle Rakouska prosazovat kromě Francie i Česko a Maďarsko.

V případě jádra Komise čeká na odborné stanovisko, zda lze tento energetický zdroj považovat za šetrný k životnímu prostředí kvůli nakládání s jaderným odpadem. Pokud zelené razítko od Bruselu získá zemní plyn i jádro, bude celá důvěryhodnost udržitelných investic pryč, varoval zelený lucemburský ministr energetiky Claude Turmes. Konečné stanovisko má Komise zaujmout 21. dubna.

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní