Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Neúčelné, nehospodárné a se spoustou chyb. Takové bylo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) hospodaření státu v oblasti IT během pandemie covidu-19.
NKÚ se ve své analýze zaměřil na ministerstvo zdravotnictví, vedené postupně Adamem Vojtěchem, Romanem Prymulou, Janem Blatným a Petrem Arenbergerem (všichni za ANO). Kontroloři zjistili, že stát nebyl na pandemii absolutně připraven a prakticky po celou dobu si počínal chaoticky. Peníze na její zvládání v oblasti IT vydával tak, že často dokonce ani nevěděl, za co vlastně platí.
„Ministerstvo nesledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynakládání výdajů ve své rozpočtové kapitole,“ uvedli inspektoři s tím, že v některých případech se dokonce stávalo, že úředníci schválili i platby za služby, které nakonec resort vůbec neobdržel. „Ministerstvo nevědělo, za co platí,“ píše se ve zprávě. V této souvislosti se v kontrolní zprávě uvádí, že nejméně čtrnáct milionů korun bylo vynaloženo neúčelně a nehospodárně.
Z pohledu transparentního financování byl debaklem projekt Chytrá karanténa. Resort zdravotnictví na ni vynaložil 387 milionů korun, 182 milionů korun dala do systému agentura NAKIT. Podle kontrolorů ale systém vznikal za vysoké míry improvizace. Stát následně za jeden trasovací hovor zaplatil až 435 korun. K osobním a zdravotním údajům volaných občanů měli přístup i operátoři externích callcenter, protože stát nedokázal trasovat vlastními silami. Na službu provozování callcenter šlo celých čtyřicet procent z celkových 387 milionů korun, zbytek částky v kontrolní zprávě nerozklíčoval ani kontrolní úřad.
Kontroloři se pozastavili i nad aplikací eRouška. Ministerstvo zdravotnictví doporučovalo občanům, aby ji měli nainstalovanou v chytrých telefonech. Ta následně sama monitorovala pohyb uživatele a v případě, že se setkal s nakaženou osobou, upozornila ho notifikací.
eRoušku novinářům ukazoval například tehdejší ministr Adam Vojtěch (za ANO), a dokonce i premiér Andrej Babiš (ANO). Stát za programování a provoz aplikace zaplatil dvacet milionů korun, výsledky ale byly tristní. „Nepracovalo se s údaji o počtu identifikovaných kontaktů z této aplikace. Prostřednictvím aplikace eRouška hlásil svou pozitivitu pouze každý dvacátý nově pozitivní případ. Aktivní aplikaci k září 2021 využívalo pouze půl milionu uživatelů,“ kritizují kontroloři.
Celkově kontroloři hodnotí kroky ministerstva zdravotnictví jako „chaotické řízení protiepidemické činnosti“.
