Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
České startupové prostředí šlo za posledních pět let dynamicky nahoru. Startupy měly v roce 2022 zhruba 150 tisíc – nadprůměrně placených – zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun.
V roce 2022 pracovalo ve startupech napříč českým byznysem více než 150 tisíc zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun. Vyplývá to údajů publikovaných v reportu Smart Market 2024, na kterém se podílel kariérní portál StartupJobs spolu s J&T Bankou a Vodafone Nápadem roku.
Report vychází z dat ČSÚ za rok 2022 a nezahrnuje lidi, kteří se startupy spolupracují na základě jiných smluvních vztahů. Přesto jsou čísla velmi jednoznačná a dokládají, že lidé chtějí ve startupech pracovat. „Pokud to číslo 150 tisíc zaměstnanců převedeme na jiné, snadněji uchopitelné segmenty, tak české startupy už zaměstnávají více lidí než celé zemědělství, případně srovnatelně jako ICT sektor. Startupy jako sektor ekonomiky tedy zaměstnávají čtyři procenta všech zaměstnanců v České republice,“ přiblížil na tiskové konferenci závěry průzkumu Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.
I když je podle něj složité kvůli sektorové pestrosti a velikosti firem startupové prostředí přesně ohraničit, tak lidé, kteří v nich pracují jako zaměstnanci, jsou ve většině případů vysoce kvalifikovaní, generují produkty či služby s vyšší přidanou hodnotou a za svou práci získávají nadprůměrné ohodnocení. „V roce 2022 dosahovala průměrná mzda v tomto segmentu zhruba 65 tisíc korun. Když se pak podíváme na celková data, vychází z toho, že startupy se na HDP podílejí zhruba pěti procenty, což znamená, že se postupně stávají tradiční součástí ekonomiky,“ řekl dále.
I přes to, že je startupy poměrně složité přesně definovat, tvůrci reportu je vidí jako nové mikro firmy do 10 zaměstnanců, které rychle rostou a své podnikání zakládají na převratném nápadu či postupu a používají k tomu moderní technologie. Dvě třetiny z celkového počtu takových subjektů sídlí v Praze a okolí. Hodně jich je také kolem Brna a Ostravy. Startupy jsou tedy prostředím spjaté zejména s městy a vysokými školami, byť to samozřejmě neplatí univerzálně.
„Vzhledem ke všem uvedeným číslům nebude pro nikoho překvapením, že startupový segment je velmi dynamicky a zároveň nejrychleji rostoucí část české ekonomiky. Respektive přesněji řečeno uvnitř ekonomiky, která už zhruba čtyři roky stagnuje,“ vysvětloval Petr Sklenář s tím, že během těchto čtyř let narostlo startupové prostředí o zhruba třetinu, a to jak z pohledu počtu firem, tak počtu zaměstnanců či průměrné mzdy. Ta vzrostla ve startupech o 35 procent, zatímco v rámci celé české ekonomiky to bylo pouze 23 procent.
Smart Market Report 2024 se však nezaměřoval jen na makroekonomický pohled, nýbrž i na atraktivitu technologických firem z pohledu investic. Podle Martina Kešnera, zakladatele Vodafone Nápad roku, vzrostl v Evropě počet investovaných prostředků za poslední dekádu 4,5krát, což je vyjádřeno procenty růst zhruba o 16 procent ročně.
„Důležitý je ale pohled na region střední Evropy, v němž za posledních pět let objem investovaných prostředků vzrostl 3,6krát a hodnota technologických firem v něm vzrostla čtyřikrát,“ vysvětlil s tím, že náš region je z hlediska západoevropského a amerického kapitálu hodně atraktivní. „Máme zde velké množství silných technických univerzit, technologických talentů a lidé jsou zde stále ještě více motivovaní něco dokázat a něco vybudovat. Což je dobře, protože tato ambice se ze západních zemí trochu vytrácí.“
Martin Kešner však nezapomněl přidat i konkrétní čísla. V roce 2022 bylo do startupů investováno 1,5 miliardy eur, v roce 2021 to bylo 950 milionů eur. „Roky 2021 a 2022 byly z pohledu využití venture kapitálu rekordní, a to zejména díky několika faktorům. Jedním z nich byla změna regulace v USA a Číně, druhým pak levné peníze a samozřejmě i kovidová pandemie, během níž se technologické firmy staly oblíbeným titulem u investorů.“
Co se týče počtu exitů (úspěšný prodej startupu do rukou investora), tak od roku 2018 jich podle Kešnera bylo v průměru 12 ročně, ale například rok 2021 byl zcela rekordní s 26 exity.
„Tehdy bylo na trhu nakumulované enormní množství kapitálu, ať už se jednalo o kapitál v peněženkách investorů, nebo obecně ve firmách, které dělaly akvizice a řešily svůj růst nákupem technologických firem," říká.
