Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Jihokorejský burzovní regulátor zakázal spekulace na pokles akcií. Vláda chce mít před volbami klid, a tak raději připustí poškození korejského akciového trhu.
Korejská komise pro finanční služby zakázala až do konce června krátké prodeje akcií (tzv. short selling) v tamních burzovních indexech (Kospi 200 a Kosdaq 150). Co to znamená a proč je to důležité?
Přeloženo do řeči přístupné i lidem mimo burzovní byznys, zákaz znamená, že nesmíte spekulovat na pokles ceny akcií. Chcete-li akcie té či oné firmy prodat, musíte je vlastnit. Mimo burzu něco takového nedává smysl: nemůžete prodat, co nemáte. Ve finančním slangu však „krátký prodej“ (short-selling) znamená něco jiného. Neprodáváte akcie, které již máte (to se samozřejmě i nadále smí, jinak by burza mohla rovnou zavřít), ale ty, které ještě nevlastníte.
Dělá se to tak, že si je vypůjčíte od někoho, kdo je vlastní, a prodáte je. Až cena podle vašeho očekávání klesne (pokud byl váš tip správný, samozřejmě), můžete je zase koupit a vrátit. Ze zisku odečtete cenu za vypůjčení, již zaplatíte původnímu vlastníkovi; a z toho, co vám zbude, si koupíte mercedes.
Takové počínání s sebou samozřejmě nese rizika. Jsou citelnější než v případě, že byste akcie koupili, a tedy spekulovali na vzestup jejich ceny. Vaši transakci (kromě nutnosti překonat spread, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, která provází všechny transakce) prodražuje právě cena za vypůjčení, což pravděpodobnost úspěchu snižuje.
Především však můžete mít smůlu a akcie vaší firmy mohou nečekaně posílit; v tom případě vás čeká ztráta potenciálně nekonečné výše. Cena může stoupat ad absurdum; při nákupu naopak víte předem, kolik maximálně proděláte, protože cena akcií nemůže klesnout pod nulu.
Kromě toho se můžete dostat do situace, jíž insideři říkají short squeeze. To je stav, za něhož vidíte, že vaše sázka na pokles nevyšla, a chcete transakci co nejrychleji uzavřít, tedy co nejrychleji akcie koupit, vrátit je vlastníkovi (a dopravit se domů pěšky, protože na mercedes můžete zapomenout). Problém může nastat, když je vás v podobné pozici víc a volně dostupných akcií je naopak málo. Pak sílící poptávka vyžene cenu ještě výš, což vaši ztrátu ještě umocní (o mercedesu už nemůže být ani řeč, a pokud máte pro takovou chvíli v kanceláři hřebík a provaz, domů už ani nemusíte).
Coby člověk s otevřenou „krátkou pozicí“ jste tedy v potenciálně prekérní situaci a vážně nechcete, aby akcie vaší firmy stouply v kurzu. A to je důvod, proč regulátoři na krátké prodeje někdy zahlížejí: motivace k nedodržení principů fair play je silná. Může vás například napadnout, že firma, jejíž pád si vaše kapsa přeje, je před bankrotem; rozhlásíte to tedy, čímž chráníte ostatní investory i sebe. Ale třeba jste to jen zaslechli v kavárně nebo četli na síti X (bývalý Twitter), případně bylo otcem takové myšlenky pouhé vaše přání.
V době, kdy technologie umožňují obchodování každému, kdo má přístup k internetu a alespoň trochu přiměřené IQ, se často stává, že lidé akcie kupují a prodávají, aniž by to mělo sebemenší vztah k výkonnosti dotyčných firem (bye-bye, původní ideo burzy). Možnost ovlivnit kolegy investory stoupá – a s ní přitažlivost nápadu nehrát fér.
Možnost spekulace na pokles ceny přitom plní důležitou funkci: drží na trhu dostatek peněz a čistí trh od firem, které jsou skutečně nadhodnocené. Existují přitom samozřejmě firmy, které se na krátké prodeje specializují a fér rozhodně hrají. Stráví dlouhé měsíce sledováním společností, na které se zaměřily, a když mají silné podezření, že firma je nadhodnocená, výsledky svého bádání zveřejní – a dotyčný podnik tím často odrovnají.
Oběti se to pochopitelně nelíbí; následují soudy, žaloby, tahanice. A protože nejeden vlivný podnikatel má dobré vztahy s regulátory, přichází řeč na lobbing za – tušíte správně – zákaz krátkých prodejů vůbec.
Za všechny protagonisty tohoto přístupu jmenujme Elona Muska, jehož Tesla čelila mnoha útokům prostřednictvím masivního krátkého prodeje. Ačkoli se Musk stal sám v minulosti multimiliardářem právě díky divokému fungování burzy, najednou to byl on, kdo proti jednomu z jeho nástrojů brojil nejhlasitěji (dodejme, že američtí regulátoři jej nevyslyšeli).
Očistná funkce krátkých prodejů však s sebou nese hodně bolesti. Pociťují ji kromě postižených firem i jejich akcionáři. Často lidé, kteří nejsou sofistikovaní profesionální investoři, nýbrž se rozhodli obchodovat na burze, aby lépe spořili na důchod.
Když jste vláda a máte před volbami, nechcete, aby k urnám šla masa poškozených lidí, kteří naletěli té či oné podobě představy o mercedesu a mají nejasné ponětí o tom, že za jejich investiční neúspěch můžete coby garant poměrů právě vy.
Země se sebevědomými institucemi – spravujícími trh i věci veřejné – v takové chvíli obvykle zatnou zuby a nechávají si zákaz rizika na opravdový průšvih. Tak to učinilo mnoho evropských zemí v případě pandemie covidu-19 (viz tabulka).
Druhou možností je podlehnout a zachovat se jako korejská vláda. Tam začal zákaz spekulování na pokles akcií platit na konci října. Tento krok může potěšit místní drobné investory, kteří na dopady krátkého prodeje opakovaně žehrají, ale globální hedgeové fondy a banky to vidí jen nerady.
Wongmo Kang, analytik společnosti Exome Asset Management, k tomu říká: „Existuje možnost, že mezinárodní investoři ztratí ke korejskému trhu důvěru. Bez možnosti investorů vyjádřit názor, že jednotlivé tituly jsou nadnodnoceny, ztrácí akciový trh dlouhodobou důvěryhodnost. Zakázat prodej nakrátko je jako odstranit maják během bouře.“
Podobně mluví i prohlášení Asociace pro řízení alternativních investic (AIMA): „Zákaz nejenže zbavuje trh životně důležitých cenových signálů, ale také vysušuje likviditu – samotnou životní sílu obchodování. Měl by být až poslední možností.“
Český čtenář si může myslet, že Korea a její problémy jsou daleko. Volby (a s nimi všelijaké nápady politiků) však zanedlouho čekají i nás. Korejský příklad je dokladem toho, že je třeba mít se na pozoru.
Covid a (ne)zákazy „krátkého prodeje“ v Evropě
Rakouský regulátor finančních trhů FMA zakázal na vídeňské burze krátký prodej na dva měsíce (ve snaze ochránit akciový trh před nežádoucí volatilitou), od 18. března do 18. května 2020.
Úřad pro finanční služby a trhy FSMA vydal 16. března 2020 jednodenní zákaz krátkého prodeje akcií sedmnácti společností na burze Euronext Brussels. O den později zakázal uzavírání veškerých krátkých prodejů do 18. května.
Francouzský regulační orgán pro finanční trhy AMF vydal 16. března 2020 jednodenní zákaz krátkého prodeje pro 92 akciových titulů. Zákaz platil do 18. května.
Spolkový úřad pro finanční dohled BaFin nevydal žádné omezení krátkého prodeje a neviděl k tomu žádný důvod. Dne 20. března 2020 vydala německá asociace investičních fondů BVI tiskovou zprávu, v níž se veřejně postavila proti obecnému zákazu krátkého prodeje v EU, přestože takový zákaz v té době požadovali někteří další regulátoři a účastníci trhu. Pouze v únoru 2019 BaFin zavedl dočasný zákaz čistých krátkých pozic v akciích společnosti Wirecard AG na dobu dvou měsíců, neboť měl podezření, že v souvislosti s touto firmou dochází k manipulaci trhu.
Řecká Komise pro kapitálový trh HCMC zakázala 18. března 2020 krátký prodej na athénské burze. Zákaz původně platil do 24. dubna, později jej komise prodloužila do 18. května téhož roku.
Commissione Nazionale per le Società e la Borsa (CONSOB) vydala 12. března 2020 jednodenní zákaz krátkých prodejů akcií 85 společností kotovaných na milánské burze. Poté vydala CONSOB nařízení, jímž zakazovala veškeré krátké prodeje po dobu tří měsíců, tedy do 18. června. Později však oznámila předčasné ukončení zákazu 18. května, aby své počínání sladila s podobnými zákazy v dalších evropských zemích.
Comisión Nacional del Mercado de Valores (CNMV) zakázala krátké prodeje na jeden den; to bylo 13. března 2020. Následně vyhlášený všeobecný zákaz platil rovněž do 18. května 2020.
Britové nezakázali nic. Jejich regulátor FCA uvedl 23. března 2020, že „neexistují žádné důkazy o tom, že by krátký prodej byl příčinou nedávných poklesů trhu“, a to navzdory dočasným omezením, která zavedly jiné evropské regulační orgány.
