Poučí se Čína z minulosti, nebo její růst zamíří k japonským břehům?

V osmdesátých letech se Američané vážně obávali, že je Japonsko předstihne v HDP na obyvatele a japonští investoři skoupí v Americe všechno, co má nějakou hodnotu. Bublina praskla spektakulárně, růst se prudce zpomalil a Japonsko za posledních třicet let v žebříčku bohatých propadlo. O dohánění Ameriky nemůže být ani řeč. Otázka zní, zda Čína zamíří k Japonsku.

Žádný Gorbačov

Čína začala svou éru velmi rychlého růstu a dohánění se zhruba třicetiletým zpožděním za Japonskem a skoro o dvacet let později než Jižní Korea či Tchaj-wan a pečlivě studovala, co si může z jejich zkušeností vybrat a přizpůsobit svým podmínkám.

Nedostatek kapitálu řešila jeho dovozem do zvláštních hospodářských zón v pobřežních oblastech, v zemědělství vsadila na osobní iniciativu rolníků přidělením pozemků do dlouhodobého užívání (půda je dodnes státní) a všem podnikatelům vzkázala, že „být bohatý je krásné“.